Dvoudenní přívaly sněhu prakticky odřízly od světa krušnohorskou obec Moldava na Teplicku. Starosta Marcel Münzberger proto až do odvolání vyhlásil kalamitní situaci, obec nasadila všechnu dostupnou techniku na to, aby obnovila spojení se světem.
Zrušen byl také běžkařský závod Krušnohorská třicítka, který se měl konat o víkendu. V obci nastal kolaps a chybí i nafta do vozidel, což znamená, že běžkařské trati nebudou o víkendu upraveny.
Kvůli sněhovým přívalům v noci ze středy na čtvrtek byla řada domácností na Chomutovsku a na Děčínsku bez proudu (informovali jsme zde). Kalamitní stav vyhlásil i severočeský Jablonec nad Nisou. Nedokázal si jen tak poradit s půlmetrovou vrstvou nového sněhu v ulicích.
„Události z posledních dní jsou možná zejména v nižších a středních polohách jiné, než na jaké jsme z posledních zim zvyklí, z dlouhodobějšího pohledu ale nejsou nic výjimečného,“ říká Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Z hlediska zásob vody ve sněhové pokrývce není začátek roku zatím nijak zvlášť výjimečný,“ dodává Bercha.
Počasí teprve rozhodne
Zimní zásoby vody jsou přitom důležité proto, aby se alespoň trochu obnovily zásoby podzemních vod. Jejich hladina v loňském suchém roce klesla extrémně nízko.
Jestli letošní sníh následky několikaletého sucha alespoň trochu napraví a hladinu podzemní vody zvedne, počasí teprve rozhodne.
Je to tak trochu alchymie – důležité není jen to, kolik nasněží, ale také, aby nasněžilo i ve středních polohách, nejen na horách. A také aby vydržel – podle Berchy je pro doplnění podzemních vod ideální, když ve středních polohách leží sníh zhruba do poloviny února a na horách do konce března.
Chtělo by to zimu bez oblev
Ideálem by podle Radka Čekala z oddělení hydrologických předpovědí ČHMÚ bylo pomalé oteplení, kdy by sníh odtával postupně a při teplotách mírně nad nulou. Naopak rychlý příchod jara, kdy by teplota ze dne na den vyletěla třeba na deset stupňů nad nulou, znamená, že voda z krajiny rychle odteče, třeba v podobě povodně.
Právě to se stalo na konci minulé zimy, kdy sníh na horách odtál během několika dnů. Když potom několik měsíců prakticky nepršelo, řeky sycené kromě srážek i z podzemních zásob vyčerpaných sérií suchých let už během jara klesly v řadě případů na historická minima.
I kdyby letošní zima byla na sníh extrémně bohatá a sníh poté odtával jen pomalu, vodu, která chybí pod zemí, to nahradí jen zčásti. Podle Adama Viziny z Vodohospodářského ústavu v Praze se i za ideálních podmínek hluboko pod zem dostane jen část vody z aktuální sněhové nadílky. Pohltí ji půda, která byla v řadě oblastí ještě v listopadu na úrovni extrémního sucha.
„Množství sněhu, které napadlo v polohách do pěti set metrů, odpovídá výrazné letní dešťové epizodě, ale na doplnění zásob vody není sněhu dost,“ souhlasí Bercha.
Poslední ideální zima z tohoto úhlu pohledu byla podle něj v letech 2005 až 2006. „Zimní sezona byla téměř bez oblev a sněhová pokrývka ležela i v nižších a středních polohách prakticky celou zimu. Na horách bylo přes dva metry sněhu,“ říká Bercha.
