„Je nutné, aby bylo okamžitě zabráněno masakrům na izraelsko-palestinských hranicích a aby se Izrael vrátil k politice, o kterou již v lepších časech usiloval: zastavil výstavbu židovských osad na palestinských územích a motivoval stávající osadníky k návratu na území Izraele,“ píší v otevřeném dopise členové iniciativy Židé za spravedlivý mír.
Jeho autoři proto vyzývají k tlaku izraelské, palestinské i mezinárodní veřejnosti na izraelskou vládu, aby tyto kroky učinila.
Tvůrci dopisu z řad filozofů, umělců, překladatelů i historiků připomínají, že konflikt mezi Izraelí a Palestinou přetrvává desetiletí. Proto jim vadí, že současná izraelská politika zneužívá obav tamějšího obyvatelstva z teroristických útoků a násilí a hájí se tvrzením, že se přestane chovat násilně ve chvíli, kdy Palestinci přestanou být hrozbou. Podle nich je to alibismus v době, kdy útlak a násilí vhání Palestince do náručí extremistů.
„Svým prohlášením chceme připomenout, že izraelská vláda nemluví jménem všech židů. Rádi bychom také otevřeli kritičtější diskuzi o tématu mezi českými židy. Jedná se nám o lidskou důstojnost a je nám lhostejné, zda je pošlapávána v případě Palestinců, Židů či kohokoli jiného. Vystupujeme jako lidé odlišných názorů a různého vztahu k židovství,“ shrnují dále s tím, že díky rodičům a prarodičům, kteří jim vyprávěli zážitky z koncentračních táborů, se naučili ctít lidská práva.
V závěru dopisu pak brojí proti zneužívání pojmu antisemitismus, když se toto slovo podle nich používá při obraně jakékoli kritiky izraelské vlády. Upozorňují na to, že dochází k devalvaci významu slova.
Pod dopisem je podepsaná umělkyně a aktivistka Tamara Moyzes, historik Matěj Spurný, novinářka a básnířka Markéta Hrbková nebo ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová.
Znění dopisu zaskočilo izraelského velvyslance Meron. Serveru IDNES.cz sdělil, že se nejedná o prohlášení celé židovské komunity, ale pouze několika jedinců. „Byl jsem překvapený tím, co napsali a dokonce i zklamaný, když mluvili o mém státu a použili slovo masakr. Jsem trochu rozčílený, že tak mluví o Izraeli, o státu, který se hájí před teroristickou organizací Hamás, tlačící lidi k odporu vůči Izraeli a k prolomení hranici,“ uvedl Meron.
Vadí mu, že zatímco Izrael se musí jenom bránit před násilnými útoky, lidé jí za to odsuzují. „Co tedy ti lidé navrhují? Chtějí, abychom otevřeli hranice a požádali útočníky, aby k nám přišli a páchali u nás násilí? Nemáme tedy bránit svoje lidi? Nechápu, co navrhují,“ uzavřel.
Dopis Zemanův názor nezměnil
Podporovatelem izraelské politiky vůči Palestině je i prezident Miloš Zeman. Před časem navrhl, aby se česká ambasáda v Izraeli přesunula z Tel Avivu do Jeruzaléma, stejně jako tak učinila americká. Česko zatím v Jeruzalémě pouze otevřelo honorární konzulát. Jak iDNES.cz sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, Zeman si za svými názory stojí a je stále plně solidární s vládou státu Izrael.
Zeman v úterý vystoupí na galavečeři Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC). Slavnostní akce hlavní proizraelské lobbistické skupiny ve Spojených státech se uskuteční na Pražském hradě.
Na hranicích se čekají další protesty
Na dnešek a hlavně na pátek jsou ohlášeny nové protesty k výročí šestidenní války z roku 1967, za níž Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy, východní Jeruzalém a Golany. Organizátoři na odpoledne pozvali k hranici tisíce Palestinců z Pásma Gazy, ale izraelská vojenská rozvědka počítá s tím, že hlavní protest se bude konat v pátek.
Kolem hranice zaujali pozice vojáci a v předních řadách jsou odstřelovači. Mají rozkaz střílet na ty, kdo se přiblíží k plotu a budou se snažit ho překonat. Od března při izraelské palbě padlo podle Haarecu na 130 Palestinců.
