Celá lapálie ale nakonec vyzněla do ztracena. Pardubický kraj, kam obě vyznačená místa spadají a který leží na historické hranici obou zemí, to nakonec jako nápad hodný následování přece jen uznal a po vyjednávání s Moravskou národní obcí instaloval osm hraničních cedulí s nápisem Historická hranice Čech a Moravy.
Teď se nápadu chopili politici. Nově by se podle nich značení historické hranice mezi Čechami a Moravou nemuselo omezovat pouze na Pardubický kraj, ale mohla by být značena po celé své délce.
Devětasedmdesát poslanců napříč Sněmovnou, v čele s poslancem Radkem Vondráčkem (ANO), je totiž aktuálně podepsáno pod návrhem, který má ambici uzákonit zemské symboly a vlajky. A také upravit jejich umístění.
„Tabulí s příslušným zemským znakem se vyznačí začátek území zemí Čech a Moravy na dálnicích a silnicích zpravidla podle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948. Podrobnosti může upravit vláda nařízením,“ píše se v návrhu. Ne všichni jej ale považují za šťastný, dokonce jej označují za potenciálně nebezpečný.
Hranici Čech a Moravy malovali na silnice muži od Brna, policie oba obvinila |
„Ta myšlenka se zrodila v souvislosti s loňským výročím 1 200 let od první písemné zmínky o Moravanech,“ popisuje zrod návrhu a nápadu někdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Dokonce se při té příležitosti v Brně setkali moravští politici na půdě Ústavního soudu, tedy v původní budově Moravského zemského sněmu.
17. května 2021 |
Během jednání panovala uvolněná atmosféra, třeba zmiňovaný poslanec oblékl kroj. „Tam to mezi pozvanými hosty přišlo na přetřes. Nechal jsem to zpracovat, podíleli se na tom odborníci z oboru vexilologie (obor zabývající se vlajkami, pozn. red.),“ přibližuje detaily Vondráček.
Pro lidi u nás na Moravě to hodně znamená, moravská vlajka neexistuje.
poslanec ANO Radek Vondráček
Podle něj jde v podstatě jen o uzákonění dosud neexistujících zemských symbolů a vlajek. „Pro lidi u nás na Moravě to hodně znamená, protože moravská vlajka vlastně neexistuje a teď to bude ze zákona. Není to známka žádného separatismu,“ zdůrazňuje poslanec s tím, že podmínkou podle něj bude, aby symboly a vlajky byly užívány důstojně.
Fialovi ministři jsou pro
A jak by měly vlajky a symboly na hranicích vlastně vypadat? Podle heraldika a vexilologa Zdeňka Kubíka, který na návrhu zákona spolupracoval, je výsledná podoba zemských symbolů kompromisem.
Zatímco zemské znaky vycházejí z velkého státního znaku, u vlajek to bylo složitější. Kvůli možné záměně třeba s vlajkami německých nebo rakouských spolkových zemí byla zvolena jednobarevná podoba se zemským znakem místo bikolory – dvou barev. Třeba v případě té české je to červená vlajka se stříbrným českým lvem, tradičnější bíločervená bikolora by se pletla s vlajkou sousedního Polska.
„Podoba zemských symbolů a vlajek je historicky nevyjasněná. Je úkolem nás zákonodárců situaci napravit. Jsem rád, že se našla shoda napříč Sněmovnou,“ míní Petr Gazdík (STAN), bývalý ministr školství. Pod návrhem jsou podepsáni i členové současné vlády, třeba ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Všichni původem z Moravy.
Podporu však nápad našel i u poslanců z Čech. Mezi 79 podpisy je třeba jméno děčínského poslance za SPD Jaroslava Foldyny, bývalé karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), středočeského poslance za ODS Petra Bendla nebo pražského lidovce Toma Philippa.
Pamatujte na Havla
Ale zpátky na začátek. Poslanec Radek Vondráček doufá, že návrh nikoho neurazí a že rozhádané politiky alespoň v tomto bodě sjednotí. Své odpůrce přesto už našel. S vážnou tváří se k němu staví hejtman v úvodu zmiňovaného Pardubického kraje Martin Netolický, který má se značením zemské hranice čerstvé zkušenosti.
„Když jsme to řešili u nás, bral jsem to jako upozornění na historický kontext, nechtěl jsem hlavně vytvářet tendence národnostního charakteru,“ říká. Podle něj se proto z opatrnosti šlo do velkých detailů. Třeba takové nápisy.
Zemské uspořádáníZemské uspořádání zaniklo 1. ledna 1949 a bylo vytvořeno krajské uspořádání. Historické zemské hranice se od hranic současných krajů výrazně liší. Zemská hranice mezi Čechami a Moravou například půlí Kraj Vysočinu. |
Hnědé tabule, které zemskou hranici v kraji označují nyní, měly mít původně z jedné strany nápis „Historická hranice Čech“ a z druhé „Historická hranice Moravy“. Kraj se ale raději rozhodl pro kompromis.
Na cedulích je z obou stran nápis „Historická hranice Čech a Moravy“. A hejtman vysvětluje proč: „V roce 1990 prezident Havel přišel do Federálního shromáždění a chtěl ze všech názvů vytáhnout slovo socialistická a změnit státní symboly. Zdánlivá drobnost. Výsledkem toho byla pomlčková válka jako předznamenání rozpadu federace. Já si myslím, že jsou určité věci, na které je dobré upozorňovat, ale nejsem si jistý, jestli ty dobré úmysly, o kterých hovoří kolega Vondráček, povedou ke sjednocení.“
10. ledna 2020 |