Dvořáková na sebe naposledy upozornila v roce 2009 při oslavách 28. října, kdy obdržela od prezidenta Václava Klause Řád T.G.Masaryka I. třídy. "Těžko najdeme ve světě pokornější lokaje, než jsme my. Zejména regionální politici si dělají, co se jim zlíbí. Státnost a zájmy občanů ať jdou k čertu," zhodnotila tehdy chování politiků.
Kondolence prezidentaPrezident Václav Klaus zaslal Českému svazu bojovníků za svobodu v pondělí kondolenční dopis. Vyjádřil v něm zármutek nad ztrátou Anděly Dvořákové. "Odešla žena, která střežila, připomínala a rozvíjela odkaz hrdinů boje za svobodu a suverenitu naší země, která se nebála jej bránit a ochraňovat před vědomou i nevědomou ztrátou paměti současných generací, před zlehčováním, popíráním a nejrůznějšími formami dezinterpretace naší moderní historie a manipulace jejího výkladu. Její hlas byl slyšet a byli jsme jí za to vděčni. I proto jsem paní Dvořákové před dvěma lety udělil jedno z nejvyšších státních vyznamenání – Řád TGM," napsal Klaus. |
Dvořáková také poděkovala Klausovi za jeho obranu Benešových dekretů. Dcera odbojáře Josefa Sobotky připomněla, že Československo nebylo jedinou zemí, odkud museli Němci po válce odejít.
"Ale jinde, ve Francii, v Holandsku, Polsku, Norsku, tyto problémy jako my neřeší," upozornila. "Nechme ty mrtvé spát. Myslím, že někteří z nich si ani ten klidný spánek v hrobech nezaslouží," vyzvala.
Celý text projevu Anděly Dvořákové |
Právě Benešovy dekrety a jejich obhajoba byla jedním z jejích hlavních témat v čele svazu.
"Propaganda, která hovoří o vyhnání a utrpení vyhnanců, je neseriózní. Vyhnání se týká pouze divokého odsunu, ale většina Němců odcházela z Československa řízeným odsunem, za který Československo dostalo ocenění od Mezinárodního červeného kříže. Správná by byla umírněnost na obou stranách. Nelze také zapomínat, že to byli Němci v pohraničí, kteří nesou zodpovědnost za to, co se tady dělo v letech druhé světové války," reagovala například Dvořáková na jednu otázku v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Anděla Dvořáková se narodila 30. května 1927 v Sudovicích na Příbramsku. Maminka byla ředitelkou gymnázia, tatínek poslancem za Československou stranu národně sociální a šéfredaktorem Melantrichu. V roce 1939 byl otec vzat jako rukojmí do vyšetřovací vazby. Byl sice po čase propuštěn, ale za svou ilegální práci v odbojové skupině V boj byl zajat a převezen do káznice Waldheim, kde byl 26. března 1943 ubit k smrti.
Po válce se Dvořáková provdala za úspěšného obchodníka a podnikatele. Pracovala v jeho rodinné firmě. Po roce 1948 museli oba z firmy odejít.
Do ČSBS vstoupila Dvořáková již v roce 1946. Kromě funkcí v ČSBS byla od roku 1947 funkcionářkou tělovýchovné organizace Spartaku Hořovice, předsedkyní oddílu ledního hokeje a předsedkyní Okresního svazu ledního hokeje Beroun a vedoucí Zimního stadionu Hořovice až do roku 2000. Ze všech funkcí vzhledem ke zvolení předsedkyní ČSBS odstoupila.
29. října 2009 |
