„Každý den končím s viržinkem, štamprlí a hudbou. Abych se s ním rozloučil a vyrovnal. Až se jednou ráno neprobudím, tak odejdu vyrovnán a smířen,“ řekl loni v srpnu v rozhovoru pro MF DNES Josef Koutecký.
Josef Koutecký se narodil 31. srpna 1930. Jako čtyřiatřicetiletý se v roce 1964 rozhodl založit obor dětské onkologie. Spousta kolegů ho odrazovala. Na nádory tehdy umíralo 97 dětí ze sta a zdálo se, že jim není pomoci.
„Zakládal jsem to z ničeho, řekl bych až s pohrdáním některých kolegů. Neměl jsem nic. Místo, přístroje, léky ani lidi. Nic. Téměř všechny děti tehdy umíraly,“ komentoval. Dokázal však zdánlivě nemožné. I díky němu se dnes uzdraví více než čtyři pětiny dětských pacientů.
Od roku 1978 vedl ve Fakultní nemocnici v Motole první samostatné oddělení dětské onkologie v zemi, z něhož se o pět let později stala Klinika dětské onkologie. Koutecký se v roce 1987 stal prvním profesorem onkologie v Česku. Po listopadu 1989 působil třináct let jako děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a tři roky jako prorektor.
Onkolog Koutecký: Medicína se dehumanizovala, já měl na pacienty čas |
Komplexní a trvalá péče
Koutecký se snažil o prosazování komplexní péče - od diagnostiky přes léčbu po rehabilitaci a psychologickou pomoc. „Naši pacienti potřebují péči trvale,“ říkal Koutecký. Nemoc a její léčba působí těžké komplikace dětskému tělu i duši, které musejí s pomocí lékařů zvládat mnoho komplikací. „Všechno, co děláme, je na ostří nože. Ale nemáme na vybranou,“ říkal doktor s renesanční duší, milovník hry na klavír i obrazů.
Za svou práci získal několik desítek různých ocenění, například i medaili za zásluhy od prezidenta Václava Havla. V roce 2010 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie a před pěti lety převzal Cenu J. E. Purkyně.
Josef Koutecký
|
„Já dostal za svůj život přes padesát vyznamenání, ale když vás někdo chytne na ulici za ruku a řekne: Pane profesore, vy jste mi zachránil život a já teď mám rodinu, zaměstnání a je nám dobře, tak to je mnohem víc, než jakékoli vyznamenání,“ sdělil Koutecký.
Kulturní stopa
K osobnosti Josefa Kouteckého patřila i řada dalších aktivit - zasedal v Radě Národního divadla, Nadaci Národní galerie v Praze, Nadaci Českého svazu výtvarných umělců grafiků Hollar či Učené společnosti ČR. Publikoval i stovky vědeckých článků, byl autorem desítek učebnic či monografií. Lékař proslulý svými motýlky ale napsal také dětskou knížku nazvanou Vodníček Buližníček. Příběhy vodníka z vltavské tůně pod prameny této řeky původně vyprávěl svým třem dětem, když byly malé.
„Myslím, že člověk, který zasvětil svůj život bádání o životě, musí ho vnímat nejen po stránce somatické, po stránce jeho poruch, ale i jako výraz a projev krásy. A to i krásy arteficiální, kterou nám dávají múzami políbení jedinci,“ řekl profesor, právem označovaný za renesanční osobnost.
S velkou lítostí oznamujeme, že včera 5. 7. 2019 ve večerních hodinách nás opustil profesor Josef Koutecký. https://t.co/GjpbgC3wdw
