"Zemřel v Hospicu Anežky České v Červeném Kostelci, kam ho převezli s krvácením. Příčinu úmrtí ale neznám," řekla iDNES.cz Farská.
Ke KDU-ČSL měl Sacher velmi blízko. Kandidoval za ni v roce 1990 ve volbách a byl zvolen do Sněmovny lidu. Ve Federálním shromáždění byl až do voleb roku 1992. V prosinci 1989 se dostal i do vlády Mariána Čalfy, kde byl nejprve ministrem bez portfeje, záhy se ale stal ministrem vnitra Československa.
Sacher ve funkci rozhodl o zrušení StB. V lednu 1990 nařídil, aby všichni členové tajné policie byli převedeni do zálohy, museli odevzdat služební zbraň a průkaz, zároveň ale museli být k zastižení celý den na telefonu.
Sám Sacher ale čelil obvinění, že s StB spolupracoval. Vojenské zpravodajství totiž v roce 2007 zveřejnilo, že byl spolupracovníkem komunistické Vojenské kontrarozvědky. Sacher v reakci na tyto informace uvedl, že má tři čistá lustrační osvědčení.
Historici a lidé z okruhu bezpečnostních složek také politikovi zazlívali, že toleroval vykrádání archivu StB. Údajně některé složky zpřístupňoval dalším politikům a snažil se informace politicky využít Pozornost médií vyvolaly i některé Sacherovy kroky kolem takzvaného fondu "Z", ve kterém měly být uloženy svazky StB, které podléhaly zvláštnímu režimu. Na jaře 1990 do něj Sacher přeřadil i evidenci StB vedenou na tehdejší politiky. Osud tohoto fondu není dodnes přesně zmapován. Každopádně svědčí o tom, že Sacher nepřistupoval ke všem svazkům stejně.
Po odchodu z funkce ministra se Sacher stal členem dozorčí rady jedné z největších bezpečnostních agentur G4S Security Services. O návrat do politiky se pokoušel v roce 2000, kdy neúspěšně kandidoval jako nestraník za ČSSD do Senátu.
