„S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že 13. září 2026 zemřel mezi svými kolegy z OSN při cestě v Chorvatsku brigádní generál Karel Blahna, výrazná osobnost novodobé historie Armády ČR při působení v misích OSN. Na jeho službu a osobní odkaz nezapomeneme. Čest jeho památce,“ uvedl odbor pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
Měl zkušenosti, vzpomíná velitel, který Pavla poslal zachránit Francouze |
Podle Velitelství pozemních sil Armády ČR je symbolické, že Blahna zemřel právě v Chorvatsku, kde před více než třiceti lety velel československým vojákům v mírové misi OSN. V Chorvatsku nesl v roce 1993 velitelskou odpovědnost za vyslání pomoci ohroženým francouzským vojákům.
„A tento příběh pravděpodobně znáte - jedním z důstojníků jeho praporu byl tehdy major Petr Pavel, který záchrannou operaci vedl,“ uvedlo velitelství pozemních sil na facebooku.
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že 13.září 2026 zemřel mezi svými kolegy z OSN při cestě v Chorvatsku-brig.gen.Karel Blahna, výrazná osobnost novodobé historie Armády ČR při působení v misích OSN.
Na jeho službu a osobní odkaz nezapomeneme 🌺
🕊️ Čest jeho památce. https://t.co/RoRTRZcfvr
Nynější prezident Petr Pavel tehdy stál v čele 29členné skupiny dobrovolníků, jež dostala do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvázli pod minometnou palbou ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.
Blahna se narodil se 11. března 1952 v Praze. Vojenskou kariéru začal jako patnáctiletý na Vojenské škole Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Po maturitě nastoupil na vysokou vojenskou školu pozemního vojska a po jejím úspěšném skončení byl v srpnu 1974 přijat za důstojníka z povolání. Profesionální kariéru zahájil u 10. motostřeleckého pluku v Janovicích nad Úhlavou jako náčelník štábu praporu a velitel praporu.
V září 1980 byl vyslán k tříletému internímu postgraduálnímu studiu Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně, poté působil jako zpravodajský náčelník u tankové divize v Havlíčkově Brodě.
PŘEHLEDNĚ: Hrdinové, Bohdalová i Kellner. Kdo je mezi vyznamenanými? |
Po dálkovém studiu angličtiny byl v listopadu 1990 v hodnosti podplukovníka přemístěn ke generálnímu štábu ČSA s určením pro funkci velitele praporu rychlého nasazení mírových sil OSN výcvikového střediska v Českém Krumlově, kde absolvoval výsadkový výcvik a kurzy pro velitele a štábní pracovníky misí OSN. V dubnu 1992 jako velitel československého praporu odjel do mise UNPROFOR, v níž strávil 12 měsíců.
Po návratu z mise UNPROFOR působil v dalších vysokých pozicích české armády. V roce 2001 byl povýšen na brigádního generála a stal se zástupcem velitele pozemních sil. V únoru 2003 odešel do zálohy.
O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991. Se zahájením přípravy vyslání jednotky do mise UNPROFOR souhlasila československá federální vláda v lednu 1992.
Ve výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově se zformoval v krátké době pěší prapor čítající na 500 vojáků, kterému velel Blahna. Od dubna 1992 působil na území Chorvatska, v oblasti takzvané Republiky srbská Krajina, společně s francouzským a keňským praporem mírových sil OSN. Po rozdělení Československa vznikla v dubnu 1993 samostatná jednotka Armády ČR.
