Zemětřesení bylo dost silné na to, aby řadu lidí vzbudilo. Záchvěvy cítili po celém Slezsku i v části severní Moravy od Opavy až po Karvinou. „Zachytili jsme zemětřesení o síle zhruba 3,5 magnituda, což je na tuhle oblast poměrně vzácné,“ sdělil iDNES.cz Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Podobně silné se podle jeho slov naposledy objevilo v oblasti Opavska v roce 1935. „Takhle silná přirozená zemětřesení, nikoli důlní, se v této lokalitě opakují jednou za několik desítek let,“ upřesnil.
Evropsko-středozemní seismologické centrum (EMSC) určilo sílu otřesu na 3,2 magnituda. „U slabších jevů není navázání na Richterovu stupnici jednoduché. Zaznamenaly ho všechny české stanice - i ta v Praze či v Kašperských horách,“ doplnil ředitel geofyzikálního ústavu Aleš Špičák.
Epicentrum zemětřesení se nejprve uvádělo v hloubce 5 kilometrů, později odborníci upřesnili údaj na asi 12 kilometrů. „Epicentrum je někde u Hlučína – na půli cesty mezi Opavou a Ostravou. V této oblasti jde skutečně o velmi zajímavý a vzácný jev,“ podotkl Zedník.
Lidem například začaly drnčet vestavěné skříně či sklenice v policích. „Něco podobného jsem zažil před léty na řeckém Zakyntosu,“ sdělil odborníkům svoji zkušenost obyvatel zasažené oblasti prostřednictvím takzvaného makroseismického dotazníku, s jejichž pomocí pak seismologové zemětřesení zkoumají.
Od ranního otřesu už dotazník vyplnilo několik desítek lidí. „Něco mě probudilo, výrazně se zachvěla postel z masivu, i skříň vydala jakýsi zvuk, bál jsem se, že někde ve vedlejším domě něco explodovalo,“ napsal další.
Podle jiného obyvatele Ostravska to byl velmi silný a krátký otřes, v posteli si na okamžik připadal jako v houpací síti. Další zase otřesy přirovnal k pocitu, jako když se sune velké množství sněhu ze střechy. „Citelně se zhoupla postel ve vodorovném směru, slyšel jsem šelest žaluzií v oknech, kočka byla neklidná,“ stojí v dalším postřehu. Jiný našel na zdi vlásečnicové trhliny.
Zatím bez větších škod
Ostravsko je jedna z oblastí v Česku, kde lidé zemětřesení občas pociťují. Podobné jevy se občas vyskytují také v západních Čechách.
Příčinou je určité napětí v zemské kůře vlivem dlouhotrvající intenzivní těžby černého uhlí. „Zemská kůra je tam porušená, mění se napěťové poměry. Tato kombinace nějaké zemětřesení spustí a někdy je i tak silné jako to dnešní,“ podotkl ředitel geofyzikálního ústavu.
Častější jsou však v tuzemsku důlní otřesy, které mají hloubku jen kolem jednoho kilometru a tím pádem se rychle utlumí a lidé je pocítí jen v malém okruhu kolem epicentra.
Při zemětřesení o síle 3,5 magnituda obvykle nedochází k žádným větším škodám. Následky otřesů hasiči likvidovat nemuseli. „Na tísňovou linku jsme do šesté hodiny ranní obdrželi zhruba dvě desítky telefonátů. Nikoho jsme nemuseli evakuovat ani likvidovat žádné škody. Pouze jednotka z Poruby na základě vůbec prvního oznámení o otřesech provedla monitoring,“ informoval mluvčí krajských hasičů Jakub Kozák.
„V tuto chvíli monitorujeme situaci se starosty ‚postižených‘ obcí, především se starosty ORP Kravaře. Zatím se neprojevily žádné následné škody,“ dodal Kozák.
„Bylo to cítit u nás v obci i celé oblasti. Já sám jsem otřesy nezaznamenal, ale občané mi o nich říkali. Naštěstí nevznikly žádné škody,“ doplnil například starosta Chuchelné na Opavsku Rudolf Sněhota.
