Už nyní trpí hladem asi 800 milionů lidí. V roce 2050 může mít 40 procent obyvatel málo pitné vody. Situaci znesnadňují vysychající oblasti a další extrémní klimatické výkyvy, které jsou intenzivnější.
V Česku je sucho jako ve vrcholném létě. A pršet hned tak nebude |
„Zemědělci se v posledních letech potýkají čím dál častěji se suchem. Dříve byl tento problém jednou za pět let, teď se vyskytuje každý rok nebo ob rok. O úrodě tak nerozhoduje úroveň techniky nebo technologií, ale rozmary počasí,“ upozorňuje tajemník Agrární komory České republiky Jan Doležal.
„Současný zemědělský systém je nastaven na méně hospodářských zvířat, takže v půdě je méně organické hmoty. To se projeví při extrémním počasí třeba tak, že když přijdou přívalové deště, půda bez organické hmoty vodu nepojme a ta jen steče,“ dodává.
Úbytek úrodné půdy v budoucnu souvisí mimo jiné s urbanizací, nadměrným spásáním pastvin, ale také se špatnými metodami hospodaření a erozí půdy. „Na menší ploše orné půdy se v souvislosti s populační explozí budou pěstovat plodiny pro více lidí. Bude se muset investovat do zemědělství koncentrovaném na menším prostoru, ale také do vzdělávání veřejnosti. Myšlení lidí se bude muset změnit,“ míní Charles Bergmann, ředitel divize Crop Science společnosti Bayer, která představila průzkum na téma Svět se točí kolem potravin.
Zemědělci se podle něj budou muset více zabývat tím, jak ochránit plodiny, aby byly odolnější vůči škůdcům i suchu, přitom ale udržet i jejich kvalitu.
Tajemník Agrární komory upozorňuje, že některé přípravky na ochranu rostlin se nesmějí používat. „Přesto v Evropě máme země, které i na malém prostoru dokážou vyprodukovat dostatek potravin a ještě chrání životní prostředí,“ řekl. Jako příklad uvedl Holandsko nebo Dánsko.
Třetina potravin se vyhodí
Svět se točí kolem potravin
Zdroj: Bayer Barometr |
Řešením je podle expertů takzvaně udržitelné zemědělství, které je šetrnější vůči přírodě, hospodárněji využívá její zdroje včetně vody a půdy, a to v dlouhodobém měřítku. Zároveň počítá s určitou rovnováhou mezi produkcí potravin a chováním spotřebitele - třetina na světě vyrobených potravin se totiž k zákazníkům vůbec nedostane nebo skončí v koši.
„Lidé mají při nákupech v supermarketech velké oči. Dokud nevnímáme akutní ohrožení, že potraviny mohou chybět, v jejich plýtvání se moc nezmění, maximálně se trochu omezí,“ říká Doležal.
O udržitelné zemědělství se zajímá jen pětina Čechů, každý třetí o něčem takovém v životě neslyšel. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala udělat společnost Bayer v Česku, na Slovensku a Polsku. Řady problémů už si však lidé začínají více všímat.
Čechy zneklidňuje právě plýtvání jídlem, ale také třeba hrozba budoucího nedostatku pitné vody. „Pokud jde o plýtvání vodou, je to jako s plýtváním potravin. Doma stačí jen otočit kohoutkem, takže nemáte motivaci šetřit. Pomůže jen srážka s realitou,“ tvrdí Doležal.
O geneticky upravené potraviny Češi nestojí
Podle průzkumu se většina Čechů zajímá o původ potravin a preferují tuzemskou nabídku. Naopak nejeví příliš velký zájem o geneticky modifikované potraviny. „Podle našich zkušeností je v České republice společenská diskuse o geneticky modifikovaných potravinách založená spíše na pocitech než na skutečnosti. Přitom jde o moderní trend cíleného šlechtění opírající se o vědecký vývoj a také o cestu, jak šetrně nasytit planetu,“ tvrdí Doležal.
Geneticky upravené potraviny jsou odolnější. Pěstují se nejvíc v USA, Jižní Americe a Jižní Africe. V České republice se před lety pěstovala takto upravená kukuřice. Nepoužívala se ale k potravinářským účelům, pouze jako krmivo pro hospodářská zvířata či k výrobě bioethanolu a bioplynu.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin vadí mnoha ekologům. Kritizují některé postupy genetického inženýrství a obávají se nekontrolovatelného šíření těchto plodin.
Přibývá hladovějících i překrmených
|
