Jak svět nakrmí 10 miliard lidí? Naše myšlení se musí změnit, říká odborník

  0:01aktualizováno  0:01
Za třicet let bude podle odhadů OSN žít na planetě 10 miliard lidí, o tři miliardy víc než dnes. Zemědělské půdy bude z různých důvodů ubývat a vyspělý svět začíná řešit, jak budoucí lidskou populaci uživit. Rychlejší a intenzivnější změny na Zemi jsou výzvou zejména pro zemědělství a potravinářský průmysl.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Už nyní trpí hladem asi 800 milionů lidí. V roce 2050 může mít 40 procent obyvatel málo pitné vody. Situaci znesnadňují vysychající oblasti a další extrémní klimatické výkyvy, které jsou intenzivnější.

V Česku je sucho jako ve vrcholném létě. A pršet hned tak nebude

Intenzita sucha v Česku k 29. dubnu 2018

„Zemědělci se v posledních letech potýkají čím dál častěji se suchem. Dříve byl tento problém jednou za pět let, teď se vyskytuje každý rok nebo ob rok. O úrodě tak nerozhoduje úroveň techniky nebo technologií, ale rozmary počasí,“ upozorňuje tajemník Agrární komory České republiky Jan Doležal.

„Současný zemědělský systém je nastaven na méně hospodářských zvířat, takže v půdě je méně organické hmoty. To se projeví při extrémním počasí třeba tak, že když přijdou přívalové deště, půda bez organické hmoty vodu nepojme a ta jen steče,“ dodává.

Úbytek úrodné půdy v budoucnu souvisí mimo jiné s urbanizací, nadměrným spásáním pastvin, ale také se špatnými metodami hospodaření a erozí půdy. „Na menší ploše orné půdy se v souvislosti s populační explozí budou pěstovat plodiny pro více lidí. Bude se muset investovat do zemědělství koncentrovaném na menším prostoru, ale také do vzdělávání veřejnosti. Myšlení lidí se bude muset změnit,“ míní Charles Bergmann, ředitel divize Crop Science společnosti Bayer, která představila průzkum na téma Svět se točí kolem potravin.

Zemědělci se podle něj budou muset více zabývat tím, jak ochránit plodiny, aby byly odolnější vůči škůdcům i suchu, přitom ale udržet i jejich kvalitu.

Tajemník Agrární komory upozorňuje, že některé přípravky na ochranu rostlin se nesmějí používat. „Přesto v Evropě máme země, které i na malém prostoru dokážou vyprodukovat dostatek potravin a ještě chrání životní prostředí,“ řekl. Jako příklad uvedl Holandsko nebo Dánsko.

Třetina potravin se vyhodí

Svět se točí kolem potravin

  • 73 % Čechů má podle průzkumu Bayer Barometr obavy, zda bude v budoucnu dost pitné vody.
  • Téměř 80 % Čechů preferuje potraviny vyrobené v tuzemsku. O jejich původ se zajímá spíš starší generace.
  • 82 % respondentů řadí zemědělství k pilířům ekonomiky, zároveň mu však třetina Čechů přisuzuje roli znečišťovatele přírody.
  • Jen 22 % Čechů se zajímá o udržitelné zemědělství.
  • 45 % lidí není přesvědčeno, že jí potraviny, které jsou skutečně zdravé.
  • Asi jen čtvrtinu Čechů zajímají geneticky upravené potraviny.

Zdroj: Bayer Barometr

Řešením je podle expertů takzvaně udržitelné zemědělství, které je šetrnější vůči přírodě, hospodárněji využívá její zdroje včetně vody a půdy, a to v dlouhodobém měřítku. Zároveň počítá s určitou rovnováhou mezi produkcí potravin a chováním spotřebitele - třetina na světě vyrobených potravin se totiž k zákazníkům vůbec nedostane nebo skončí v koši.

„Lidé mají při nákupech v supermarketech velké oči. Dokud nevnímáme akutní ohrožení, že potraviny mohou chybět, v jejich plýtvání se moc nezmění, maximálně se trochu omezí,“ říká Doležal.

O udržitelné zemědělství se zajímá jen pětina Čechů, každý třetí o něčem takovém v životě neslyšel. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala udělat společnost Bayer v Česku, na Slovensku a Polsku. Řady problémů už si však lidé začínají více všímat.

Čechy zneklidňuje právě plýtvání jídlem, ale také třeba hrozba budoucího nedostatku pitné vody. „Pokud jde o plýtvání vodou, je to jako s plýtváním potravin. Doma stačí jen otočit kohoutkem, takže nemáte motivaci šetřit. Pomůže jen srážka s realitou,“ tvrdí Doležal.

O geneticky upravené potraviny Češi nestojí

Podle průzkumu se většina Čechů zajímá o původ potravin a preferují tuzemskou nabídku. Naopak nejeví příliš velký zájem o geneticky modifikované potraviny. „Podle našich zkušeností je v České republice společenská diskuse o geneticky modifikovaných potravinách založená spíše na pocitech než na skutečnosti. Přitom jde o moderní trend cíleného šlechtění opírající se o vědecký vývoj a také o cestu, jak šetrně nasytit planetu,“ tvrdí Doležal.

Geneticky upravené potraviny jsou odolnější. Pěstují se nejvíc v USA, Jižní Americe a Jižní Africe. V České republice se před lety pěstovala takto upravená kukuřice. Nepoužívala se ale k potravinářským účelům, pouze jako krmivo pro hospodářská zvířata či k výrobě bioethanolu a bioplynu.

Pěstování geneticky modifikovaných plodin vadí mnoha ekologům. Kritizují některé postupy genetického inženýrství a obávají se nekontrolovatelného šíření těchto plodin.

Přibývá hladovějících i překrmených

  • Do poloviny století se počet lidí na Zemi zvýší o tři miliardy, tedy na deset miliard.
  • 40 % lidí na světě bude za 30 let trpět nedostatkem vody.
  • Třetina vyprodukovaných potravin se k zákazníkům vůbec nedostane nebo skončí v koši. Je to 1,3 miliardy tun potravy, která by nasytila tři miliardy lidí po celý rok. Hladomor přitom sužuje 800 milionů obyvatel planety, hlavně v rozvojových zemích. Ve vyspělých zemích jsou lidé naopak čím dál obéznější, dnes jich je výrazně přes 600 milionů.
  • Polovinu světového zásobování potravinami zajišťuje více než 500 milionů drobných zemědělců po celém světě.
  • Pouze tři procenta zemského povrchu se využívá jako orná půda.
  • V roce 1950 žily na Zemi 2,5 miliardy lidí a na jednoho obyvatele připadlo 5 200 metrů čtverečních orné půdy. V roce 2050 to podle odhadů bude 1 700 metrů čtverečních na osobu při počtu 9,8 miliardy obyvatel žijících na planetě. 

    Z
    droj: Analýzy a průzkumy OSN, FAO a WHO

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Čína očima Zemanova tlumočníka. V Rozstřelu bude odpovídat Vít Vojta

Sinolog a právník Vít Vojta (4. prosince 2018)

Pokud jede prezident Miloš Zeman do Číny na jednání s tamními politiky, doprovází ho na cestě tlumočník Vít Vojta....

S firmou ale bez domova. Tisíce „podnikatelů“ mají trvalé bydliště na radnici

Ilustrační snímek

Přestože vlastní realitní kancelář, která pomáhá lidem najít nový domov, on sám úředně žádný nemá. Trvalé bydliště má...

V pondělí ráno Měsíc opět zrudne, zatmění bude doprovázet superúplněk

Měsíc při nejdelším zatměním tohoto století nad francouzským městem Marseille.

V pondělí 21. ledna v ranních hodinách nastane úplné zatmění Měsíce. Společně s ním uvidíme i superúplněk a takzvaný...

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?
3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na světě. Pád na hlavičku, opaření nebo vdechnutí předmětu patří mezi nejčastější úrazy dětí. Jak je správně ošetřit, aby následky byly co nejmírnější?

Najdete na iDNES.cz