Zeman zopakoval, že Srp byl před rokem 1989 vězněn, stál v čele Jazzové sekce, která vydávala i neoficiální literaturu, a byl na snídani disidentů s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem. Připomněl také, že mu soud dal za pravdu ve sporu o evidenci v seznamech spolupracovníků StB.
„Tyto čtyři důvody by stačily průměrně inteligentnímu člověku, aby neobtěžoval s nějakým podivným rozhodnutím. Samozřejmě, že některým politikům nestačí,“ řekl Zeman. Při té příležitosti také kritizoval předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, který se postavil na Sobotkovu stranu ve sporu o Srpa. Připomněl, že Kalousek v roce 1986 vstoupil do Československé strany lidové, která tehdy byla součástí komunisty vedené Národní fronty.
„Jen člověk, který nectí principy právního státu, může zpochybňovat pravomocné rozhodnutí nezávislého svobodného soudu,“ opřel se do Sobotky Zeman.
Sobotka odmítl kontrasignovat Srpa s argumentem, že o předlistopadové minulosti čelního představitele Jazzové sekce panují pochybnosti - a zákon právě takové nominanty nepřipouští (podrobně jsme o tom psali zde). StB evidovala Srpa jako agenta, který s řídícími důstojníky absolvoval 151 schůzek. Soud při rozhodnutí, že je Srp v záznamech neprávem, vycházel z výpovědí estébáků, kteří si na Srpa příliš nepamatovali, a ze skutečnosti, že se nedochoval ověřitelný originál podpisu na vázacím aktu.
Etická komise bude pracovat i bez Srpa
To, že prezident trvá na jménu Karla Srpa, ale pro Etickou komisi nepředstavuje problém ohrožující její činnost. Předsedu komise vybírá dle zákona vláda ze dvou členů, které do ní sama jmenuje. Bez Srpa bude mít komise osm členů z devíti.
Zákon dále uvádí, že k platnosti usnesení Etické komise je zapotřebí pěti hlasů. Komise tak bude pro svá rozhodnutí hledat shodu pěti hlasů z osmi namísto pěti hlasů z devíti.
K premiérovu odůvodnění, proč nepodepsal Srpovu nominaci, se názorově připojili například písničkář Jaroslav Hutka, který získal z archivů materiály hovořící o tom, že ho Srp udával, badatel a protikomunistický odbojář Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů nebo bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce.
Komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji z roku 2011. Rozhoduje mimo jiné o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Loňskou novelou získala právo provádět přezkum a rozhodnout o obnově řízení o osvědčení.
