Za to vám tleskat nebudu. Zeman budí svými výroky mezinárodní pozornost

  • 104
Za své funkční období si Miloš Zeman vysloužil svými výroky vlnu mezinárodní pozornosti. „Vídeň nedala škole Komenského ani šilink. Takže za to Vám tleskat nebudu,“ řekl Zeman ve Vídni, po kritice se pak omluvil. Ale i další jeho výroky vyvolaly rozporuplné reakce. Například pronesl, že jsou Turci spojenci Islámského státu nebo zavřel dveře na Hrad americkému velvyslanci, který kritizoval jeho návštěvu Moskvy.

Zeman Za to vám tleskat nebudu

Prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou se setkali na úvod třídenní návštěvy...

2. dubna 2019

„Pane primátore Häuple, podal jsem vám ruku, dal jsem vám vysoké české vyznamenání a myslím si, že vašich 24 let v čele Vídně bylo tomuto městu velice prospěšných, nicméně musím konstatovat, že podle informací, které jsem dostal, Vídeň nedala škole Komenského ani šilink. Takže za to Vám tleskat nebudu,“ řekl Miloš Zeman na návštěvě Vídně s krajany.

Čeští opoziční politici jeho projev odsoudili. Představitelé opozice hovoří o smutném obrázku a doufají, že ho rakouská média přejdou mlčením. 

03.dubna 2019 v 07:43, příspěvek archivován: 04.dubna 2019 v 13:44

Asi to je ta moudrost, která je nad naše chápání, jak to na adresu pana prezidenta kdysi v Berouně hezky vyjádřila jedna paní, jiné vysvětlení mě nenapadá. Prezidentovo vystoupení si ale určitě celé přečtěte, ať vidíte, jak skvěle nás reprezentuje v zahraničí...

Miloš Zeman se o dva dny později za výrok omluvil. „Za třicet let v politice je to moje druhá omluva,“ zdůraznil prezident. Ovčáček na Facebooku také uvedl, že nepřesné informace Zemanovi poskytla česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková.

04.dubna 2019 v 14:08, příspěvek archivován: 04.dubna 2019 v 14:29

Pan prezident se omluvil svému příteli:

“Omlouvám se prostřednictvím přítomného starosty Vídně Michaela Ludwiga svému příteli Michaelu Häuplovi, kterému jsem nedávno dal státní vyznamenání, a kterého jsem na základě nesprávné informace, kterou jsem obdržel, zkritizoval. Prosím, pane starosto, abyste moji omluvu vyřídil. Za třicet let v politice je to moje druhá omluva,” uvedl pan prezident na pracovním obědě ve Vídni.

“Nepřesné informace o financování školy jsem poskytla panu prezidentovi já. Hluboce se omlouvám,” zdůraznila česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková.

Zeman o Turecku

Prezident Miloš Zeman při debatě s občany v Lounech (8. prosince 2015)

19. března 2019 

„Proč útočí Turci na Kurdy? No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu. I když jsou členy Severoatlantické NATO a hlásí se do Evropské unie - a tam je ovšem málo pravděpodobné, že budou přijati - tak existovaly informace o tom, že v době, kdy Islámský stát okupoval podstatnou část jak Sýrie, tak Iráku, bylo právě Turecko, které zprostředkovávalo některé logistické operace pro zásobování Islámského státu. Konkrétně například vývoz ropy a podobně.“

9. prosince 2015 

Turecko by nemělo být součástí Evropské unie, řekl Zeman setkání s občany v Kadani s tím, že ačkoliv je Turecko členem NATO, někdy se podle něj chová, jako by spíš bylo spojenec Islámského státu. Zeman také kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur, aby země zadržela dva miliony uprchlíků na svém území.

Zeman o návštěvě Moskvy

Prezident Miloš Zeman převzal pověřovací listiny od nového amerického...

5. dubna 2015 

„Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ kritizoval amerického velvyslance Česka Andrewa Schapira, který vyjádřil výhrady k cestě prezidenta do Moskvy na výročí konce druhé světové války. Zeman mimo jiné řekl, že Schapiro má dveře na Hrad zavřené.

Zeman o konfliktu na Ukrajině

Český prezident Miloš Zeman se na oficiální návštěvě Kazachstánu setkal se svým...

26. září 2014 

„Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát.“ řekl Zeman ve svém projevu na konferenci Dialog civilizací na ostrově Rhodos.

17. listopadu 2014 

„Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem,“ sdělil prezident v rozhovoru pro ruskou televizní stanici První kanál.

25. listopadu 2014 

„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci,“ komentoval Zeman situaci na Ukrajině v rozhovoru s českými novináři při návštěvě Kazachstánu 25. listopadu 2014.

Finlandizací se rozumí proces, při kterém se menší a slabší země vzdá určité části své suverenity a volí neutralitu, aby odradila silnějšího souseda od toho, aby ji zahrnul přímo do své sféry vlivu, vychází ze vztahu Sovětského svazu a Finska po druhé světové válce.

Říjen 2017

Při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Připomněl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. „Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?“ zeptal se Zeman. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Jeho nápad tehdy odmítl jak Kyjev, tak i Kreml.

Zeman o Evropské unii, Hitlerovi a Mussolinim

Prezident Miloš Zeman vystoupil na berlínské Humboldtově univerzitě s projevem...

27. června 2013

Má první kritika současné EU směřuje k takzvané měkké politice, která mi připomíná appeasement ve 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu... Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání.“

Zeman o tragédii arménského národa

Prezident Miloš Zeman na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března 2019)

„Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa,“ napsal Zeman arménské diaspoře v ČR, který kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí.

Zeman o stěhování velvyslanectví do Jeruzaléma

Prezident Miloš Zeman se v Jeruzalémě při oficiální návštěvě Izraele sešel s...

Počátkem října 2013 vyvolal prezident rozruch výrokem o možnosti přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Výrok popudil Palestince i představitele Ligy arabských států.

Zeman posléze svá slova vysvětlil tak, že by k přesunu mělo dojít až po uzavření smíru na Blízkém východě.

Zeman o muslimských fanaticích

Nejvíc lidí věří prezidentu Miloši Zemanovi (43 %), zároveň si ale důvěru téměř...

7. června 2014 

„Muslimští fanatici nedávno v Nigérii zajali 200 mladých křesťanských dívek. A v květné Evropě se v srdci EU nedávno odehrál odporný atentát v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitismus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají,“ sdělil Miloš Zeman pro Lidové noviny.

Zeman o Grexitu

Prezident Miloš Zeman hovoří na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března...

15. prosince 2015

„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo“ řekla česká hlava státu pro slovenskou tiskovou agenturu TASR.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video