O Zemanově návštěvě Sněmovny řekl iDNES.cz předseda Sněmovny Radek Vondráček a potvrdil ji pak i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Kvůli rozpočtu byl už prezident letos v září na jednání vlády. Tehdy řekl, že k němu má drobné, nikoli však zásadní výhrady. Váží si toho, že ministryně financí Alena Schillerová původně plánovaný schodek snížila na 40 miliard. Pochybnosti má o zhruba šesti miliardách, které z rozpočtu mají jít na slevy jízdného pro studenty a důchodce.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. „Prezentuje to 0,7 procenta HDP,“ hájila Schillerová výši schodku po jednání vlády. Premiér Babiš řekl, že nebude hledat podporu jen u komunistů, kteří vznik vlády tolerovali, ale i u dalších stran.
Komunisté se shodli, že v prvním čtení podpoří rozpočet v prvním čtení, tedy výši schodku. „Hlasování ve třetím čtení je otevřené, je to příběh s otevřeným koncem,“ řekl rozpočtový expert KSČM Jiří Dolejš. „Základní parametry netřeba měnit, strukturu výdajů ale zlepšit lze,“ uvedl Dolejš. KSČM podle něj chce například přidat peníze na podporu nájemního bydlení.
Kalousek navrhuje, aby vláda seškrtala výdaje o 40 miliard
„Slova o vyrovnaném rozpočtu byla jen plácnutím do vody a stát nelze řídit jako firmu,“ komentovala vládní návrh rozpočtu poslankyně STAN Věra Kovářová. STAN podpoří vrácení rozpočtu vládě k přepracování, pokud to někdo navrhne.
S tím počítá například exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. „Je to projídací rozpočet a vůči budoucnosti absolutně neodpovědný,“ řekl šéf poslanců TOP 09. „Navrhneme vládě přepracovat rozpočet tak, aby snížila výdaje o 40 miliard korun,“ řekl. TOP 09 požaduje i růst investičních výdajů ze 122 na 150 miliard korun.
„KDU-ČSL považuje rozpočet za nedostatečný,“ řekl lídr lidovců Pavel Bělobrádek. Vadí mu nízké množství investic do sociálních služeb. „Chybí tam spousta dalších výdajů, na školství, na obranu,“ uvedl předseda KDU-ČSL.
