Prezident Miloš Zeman jmenoval v pražském Karolinu přes šedesát nových

Prezident Miloš Zeman jmenoval v pražském Karolinu přes šedesát nových profesorů. (11. června 2013) | foto: Dan Materna, MAFRA

Zeman proti inteligenci. Svým nepřátelstvím sjednocuje akademiky

  • 2104
Rektoři českých univerzit ve středu zamíří k Pražskému hradu. Státní svátek si ovšem nepřipomenou spolu se současnou hlavou státu, nýbrž u sochy Tomáše Garrigua Masaryka. Miloš Zeman tak přichází o poslední zbytky loajality akademické obce. Nepřátelství s akademiky však může být vědomou strategií, kterou míří na své voliče.

Před dvěma lety, když Zeman na Pražském hradě 28. října udílel vyznamenání poprvé, přišlo osm z osmadvaceti rektorů, loni již jen dva. A letos se zdá, že z představitelů českých vysokých škol již nedorazí nikdo. Namísto toho společně položí květiny u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.

Prezident zve hosty dle uvážení

„Prezident republiky má právo pozvat na oslavy státního svátku hosty podle vlastního uvážení. Je také pravomocí těch ostatních přijít nebo nepřijít. Není třeba více to komentovat,“ řekl na dotaz iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Otázku, zda na oslavy příští rok již nedostane pozvánku žádný rektor, mluvčí nechce komentovat. „Nebudu předbíhat. Teď se intenzivně připravuje 28. říjen 2015,“ dodal.

„Zemanovi se podařilo proti sobě postavit představitele vysokých škol, což není obrázek dobrého vládnutí hlavy státu,“ komentuje pro iDNES.cz politolog Kamil Švec.

Důvodem jsou větší či menší výrazy nepřátelství, které prezident vůči akademické obci podniká od svého zvolení do funkce. Poslední kapkou bylo, že Zeman na letošní slavnost opět nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity, kteří se mu v minulosti znelíbili. Česká konference rektorů (ČKR) tento krok v jednotném prohlášení odsoudila.

„Státní svátek není svátek prezidenta republiky. A rektor není konkrétní osoba Mikuláše Beka nebo Libora Grubhoffera. Je to představitel učitelů, studentů a zaměstnanců, stejně jako prezident je představitelem státu. Osobní animozity se proto mají při takovýchto slavnostních příležitostech přejít,“ uvedl pro iDNES.cz rektor Univerzity Karlovy a předseda ČKR Tomáš Zima.

Z boje proti akademikům si Zeman udělal strategii

Podle Švece Zemanovo nepřátelství s akademiky začalo několika osobními spory. Mikuláš Bek prezidenta rozzlobil, když před parlamentními volbami 2013 odmítl jeho přednášku na Masarykově univerzitě, neboť se domníval, že by to byla součást předvolební kampaně. Zeman byl totiž tehdy čestným předsedou Strany práv občanů (více čtěte zde)

Pozvání odmítli někteří politici

Rektoři nejsou jediní, kdo pozvání na udílení státních vyznamenání odmítli. Na Hrad nedorazí ani poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Prezidentský úřad má podle něj právo rozhodnout, koho pozve. „Ovšem nepovažuji za společensky přijatelné, aby byli v rámci těchto okruhů vybíráni jednotlivci na základě osobních sympatií,“ píše v dopise prezidentovi, který zveřejnil na Twitteru.

Účast odmítl rovněž Jiří Pospíšil. „Prezident se chystá mj. vyznamenat i herečku Jitku Frantovou Pelikánovou, jejíž minulost vyvolává důvodné otazníky, neboť dle dochovaných informací pocházejících z archivu bezpečnostních složek měla aktivně spolupracovat s StB a donášet informace např. i na Jana Wericha,“ vysvětlil v tiskové zprávě.

Jihočeský rektor Libor Grubhoffer se zase „provinil“ tím, že se zastal Martina C. Putny, kterého prezident odmítal jmenovat profesorem.

A Miloš Zeman nezapomíná. „V akademicích vidí nepřítele. Má pocit, že bojuje proti jakési elitě, která je poměrně dost svébytná a většinově mu není nakloněna. Snaží se působit jako vysoce inteligentní a sečtělý člověk, stále cituje nějaké významné osobnosti a staví se do role vzdělance, přitom ale akademickou sféru naprosto ignoruje a spíše ji uráží,“ domnívá se Švec.

Brzy po nástupu do funkce navíc Zeman podle něj pochopil, že akademici jsou pro něj vhodný terč, jehož strefování většina jeho voličů schvaluje.

Po Putnovi, Bekovi a Grubhofferovi tak přišla série obstrukcí kolem jmenování profesorů. Zeman nejprve prohlásil, že se chce zříct pravomoci profesorské dekrety udělovat. Následně podepsal 85 dekretů, akademikům je však předal tehdejší ministr školství Marcel Chládek. S ním se poté Zeman domluvil, že dekrety bude přeci jen dál předávat hlava státu, předtím je však zkonzultuje s ministrem školství. Na jmenování profesorů loni v prosinci však prezident opět nedorazil. Na jaře pak odmítl podepsat jmenovací dekrety docentů Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Následovala ostrá kritika srpnové výzvy vědců proti nenávisti.

Akademikům nezbývá než čekat na novou hlavu státu

„Může v tom být kalkul. Prezidentovy kroky takovým dojmem působí. U nejmenování profesorů Zemanovi primárně nemuselo jít o ty konkrétní kandidáty, které nejmenoval. Vybral si jednoduše pravomoc, která pro něho není příliš důležitá, a na ní chtěl vytvořit precedent. Jmenování rektorů je kontrasignovaná pravomoc, ale on o ní chce rozhodovat sám. Tím, že odmítl jmenovat rektory, tak naznačil: ‚Pokud nechcete, abych o tom rozhodoval, tak mě té pravomoci zbavte‘,“ komentuje politolog Tomáš Lebeda.

Klaus mířil na inteligenci, Zeman na českou hospodu

Podle politologa Kamila Švece jsou vztahy hlavy státu s akademiky v současnosti vůbec nejhorší za posledních pětadvacet let. „Václav Klaus měl také výhrady, například když měl jmenovat profesory, tak vždy v úvodním proslovu hovořil o tom, že je přetitulováno a podobně. Brblal, ale vždycky nakonec profesory jmenoval. Důvodem může být i to, že sám je profesorem a snaží se nějakým způsobem do akademické obce zařazovat,“ říká Švec. Dalším důvodem podle něj je, že Klaus mířil na jiný segment společnosti. „Snažil se oslovovat spíše inteligentní voliče, zatímco Zeman jde spíše po české hospodě,“ dodává. Nejvřelejší vztah k akademikům však měl podle politologa prezident Václav Havel.

Oslovení odborníci se shodují, že vztahy Zemana s akademiky jsou narušeny ve všech ohledech nenávratně. „Už není nic dalšího, jak by proti nim mohl vystupovat, maximálně při tiskových konferencích,“ domnívá se Švec. „Mám pocit, že akademická obec teď prostě už jen bude čekat, až se změní hlava státu,“ dodává Lebeda.

Pozitivní stránku má podle Švece situace v tom, že se Zemanovi podařilo akademickou obec sjednotit. Rektoři dali jasně najevo, že takové jednání trpět nebudou a proti Zemanovi vystupují jako jeden muž. „Vážím si postoje svých kolegů. Velice oceňuji, že jsme se v této situaci dokázali semknout,“ říká již zmíněný Grubhoffer, jeden ze dvou rektorů, který se ocitl na „černé listině“ Hradu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video