Prezident Miloš Zeman to řekl v Hovorech z Lán pro Český rozhlas Radiožurnál. "V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval nejen pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území," prohlásil.
Západní mocnosti by se podle něj měly smířit s tím, že Rusko v dohledné době nevrátí Ukrajině Krym, který se odtrhl a připojil k Rusku poté, co kontrolu nad poloostrovem převzali ruští vojáci.
"Víte, já patřím spíše k těm, kteří se snaží pochopit připojení Krymu. Jednak z toho důvodu, že tam bylo hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954. Jak víte, Krym Ukrajině nikdy nepatřil. A jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva to připojení přála," prohlásil Zeman (vše o krizi na Krymu najdete zde).
"Ale i pro mě, a to nejsem žádný jestřáb, je jakási red line pokus o anexi východní části Ukrajiny. Tady bych se skutečně změnil z holubice na člověka, který by volal po velmi tvrdých sankcích, protože to už by byla řetězová reakce, která by zasáhla na území svrchovaného státu," řekl český prezident.
Podpořil federalizaci Ukrajiny. "Jistá decentralizace, jistá autonomie, právě to by mohlo situaci uklidnit," prohlásil Zeman. Za chybný krok označil ukrajinský jazykový zákon, kdy jak upozornil, bylo zrušeno právo jedné třetiny občanů Ukrajiny používat rodný ruský jazyk. Zákon nezačal platit, byl nakonec vetován, ale podle Zemana byla hloupost, že se takovou věc vůbec někdo pokusil prosadit.