Zeman v rozhovoru pro ČT řekl, že by Senát mohl být pojistkou demokracie, ale zároveň vyjádřil pochybu, „zda desetimilionové město jménem Česká republika potřebuje dvě komory parlamentu“.
Senát v ČRSenát vznikl v roce 1996. Může zamítnout návrh zákona přijatého Sněmovnou, v tom případě jej Sněmovna buď přehlasuje nadpoloviční většinou všech poslanců, nebo zákon neprojde. Sněmovna nemůže přehlasovat například senátní zamítnutí ústavního zákona či volebních zákonů. Senátoři mohou Sněmovně vrátit zákon s vlastními pozměňovacími návrhy, o nichž pak Sněmovna hlasuje. Senát může zastupovat roli Sněmovny, pokud je tato rozpuštěna a je třeba přijímat nezbytná zákonodárná opatření. Senát může k Ústavnímu soudu podat žalobu na prezidenta pro velezradu a vetovat prezidentský návrh ústavních soudců. |
„Tuto otázku si občas kladu. A když budu vůči Senátu velmi zdvořilý, tak vám řeknu, že si nejsem jist odpovědí,“ uvedl prezident.
Letošní druhé kolo senátních voleb provázela rekordně nízká účast, činila jen 15,4 % voličů. Prezident v narážce na to uvedl, že kdyby si lidé Senátu více vážili, byla by účast vyšší.
Zeman se zpochybněním Senátu postavil po bok vicepremiéra Andreje Babiše. Ten po volbách do horní komory parlamentu, v nichž ANO získalo jen tři senátory, o Senátu řekl iDNES.cz: „Kdybychom ho neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo“ (více čtěte zde). V úterý pak přišel s nápadem, že by senátorům přiznal doživotní rentu, pokud by se horní komora rozpustila (čtěte zde).
Před vyhlášením výsledků voleb nicméně Babiš hovořil jinak. „Senát je důležitá součást demokratického fungování naší země,“ lákal ministr financí voliče před druhým kolem senátních voleb.
Oproti ministrovi financí a šéfovi ANO Babišovi je nicméně Zeman v postoji k Senátu o něco konzistentnější. O smyslu existence Senátu pochyboval už před senátními volbami, například v půli září rovněž pro ČT.
Štěch: Zeman by neměl napadat ústavní instituce
Na prezidentova slova v podvečer reagoval předseda horní komory Parlamentu Milan Štěch (ČSSD), podle nějž by Zeman neměl napadat ústavní instituce. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) pak uvedl, že by měl prezident hájit ústavu své země, ne ji svými výroky destabilizovat. Oba připustili, že nízká volební účast je problém, není ale „seriózní“ spojovat výsledek voleb s návrhem na zrušení Senátu, míní Štěch.
Podle něj má Senát smysl. „Prokázal to svou usilovnou a trpělivou prací na zlepšování zákonů. V šedesáti procentech poslanci uznali, že změny navržené Senátem jsou změny k lepšímu. Naprostá většina horních komor parlamentů evropských zemí při opravách zákonů zdaleka tak úspěšná není,“ sdělil ČTK.
Malá volební účast, která dosáhla 15,4 procenta voličů, je podle Sobotky určitě problém. Nízká byla ale i účast v evropských volbách a poslance Evropské unie také nerušíme, poznamenal. „Jsem si jist, že podobnou větu by prezident neřekl, kdyby ve druhém kole uspěl pan Babiš, jeho zřejmý přítel,“ uvedl.
Prezidentovy pochybnosti odmítl i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který na Twitteru označil horní komoru Parlamentu za demokratickou pojistku. Její zrušení by se podle něj vymstilo. „Vyřazování demokratických pojistek v klidných dobách se vymstí v časech horších. Takže Senát nerušit, i když by to bylo nesmírně populární,“ uvedl premiér Sobotka.
Vyřazování demokratických pojistek v klidných dobách se vymstí v časech horších. Takže Senát nerušit, i když by to bylo nesmírně populární.
Letošní senátní volby skončily výrazným úspěchem KDU-ČSL, která vyhrála v devíti z 29 obvodů, zatímco ČSSD a ANO zvítězily shodně jen ve třech obvodech (více čtěte zde).
