Poradní tým jednal od desáté hodiny dopolední. Schůze se zúčastnil i ministr obrany Lubomír Metnar za ANO. Informoval o tom na svém twitterovém účtu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Poradci Zemana se scházejí zpravidla jednou měsíčně, naposledy rokovali 20. října o energetice.
Česká republika vydává na obranu zhruba 1,1 procenta HDP, po vstupu do NATO se zavázala k dvouprocentním výdajům. Alianci nyní slibuje, že dvou procent dosáhne v roce 2024.
Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL slíbila, že do roku 2020 bude ČR na obranu uvolňovat 1,4 procenta HDP, současná vláda chce tohoto cíle dosáhnout v roce 2021. Zeman opakovaně více peněz pro armádu podpořil.
Letos ministerstvo obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Peníze by v příštích letech měly putovat na modernizaci armády i nábor dalších vojáků. Podle odborníků má české vojsko vnitřní dluh asi 100 miliard korun.
Expertní tým se v Lánech jednomyslně shodl na: 1) Navýšení výdajů na obranu na 2 % HDP. 2) Podpoře a ocenění veteránů. 3) Podpoře zahraničních misí Armády ČR. 4) Podpoře českého zbrojního průmyslu.
Ministerstvo obrany plánuje nakoupit například nová pásová vozidla pěchoty za více než 50 miliard korun, víceúčelové vrtulníky za více než deset miliard nebo mobilní radary za 3,5 miliardy korun. Dodavatelé této techniky by měly být ze zahraničí, české zbrojní firmy se ale na nich chtějí podílet.
V uplynulých týdnech se v České republice mluvilo v souvislosti s tragickými útoky na české vojáky o budoucnosti zahraničních vojenských misí. Například bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se vyslovil proti účasti v Afghánistánu. Další politici ho za jeho vyjádření kritizovali. Česká armáda má v současné době vojáky především právě v Afghánistánu, početné jednotky jsou také v Pobaltí, Iráku nebo v Mali.
