Zemana kromě Drymla podpořili i další senátoři z ČSSD, se kterou se Zeman před časem ve zlém rozešel. "Ten podpis mi nedělal problém," říká jeden z nich, starosta severočeského Rumburku Jaroslav Sykáček.
"Mám s ním osobně velmi dobré zkušenosti. Je to velice chytrý člověk se širokým rozhledem a obrovskou životní a politickou zkušeností. Je schopný komunikovat jak s vysokoškolskými profesory, tak s obyčejnými lidmi," vysvětluje svůj podpis Sykáček.
Zeman: Kampaň bude bez urážekPrezidentská kampaň Miloše Zemana bude klidná a bez osobních útoků na protikandidáty, tvrdí expremiér. "V této kampani chci vystupovat jako člověk, který se dokáže dohodnout a který především dokáže dodržet dohody," uvedl v sobotním rozhovoru pro MF DNES. Zeman ale vzápětí dodal, že svůj řečnický styl úplně měnit nechce. "Je spousta lidí, které lze urážet, a já v těchto urážkách budu pokračovat dál. Psychologové shodně tvrdí, že v Čechách je třicet procent pitomců," doplnil bývalý předseda ČSSD. Zeman také zmínil, že by jako prezident uděloval milosti pouze ve výjimečných případech. V kampani, ani případně na Hradě nepočítá se službami lobbisty a někdejšího šéfa svých poradců Miroslava Šloufa. |
Sociální demokraté přitom do prezidentské volby vybírají z vlastních kandidátů - senátora Jiřího Dienstbiera a ekonoma Jana Švejnara. Ten ale minulý týden řekl, že nechce být stranickým kandidátem za ČSSD (více zde).
"Nemyslím si, že by třeba pan Švejnar byl nekvalitním kandidátem, ale Miloš Zeman je můj kandidát číslo jedna," podotýká rumburský starosta.
Kdo přesně Zemana podpořil, není úplně jasné. Dryml seznam nezveřejnil a v pondělí nezvedal telefon. Sykáček řekl, že všechny podporovatele nezná. Věděl jen o svém stranickém kolegovi, senátorovi a hejtmanovi Moravskoslezského kraje Jaroslavu Palasovi.
Svůj podpis připojili ale i politici z jiných stran, například senátorka Alena Dernerová z hnutí Severočeši.cz. Zeman by měl podle ní mít možnost ucházet se o funkci hlavy státu poté, co jej v roce 2003 v prezidentské volbě nepodpořila část sociálních demokratů.
"Vždycky se mi líbily jeho bonmoty a přístup k věci," říká Dernerová, která dodala, že Zemana podpořil i další zástupce Severočechů.cz Jaroslav Doubrava. "Byly tam podpisy napříč stranami. Nevím ale, jestli tam byl podpis z ODS. Tak dalece jsem arch nezkoumala. Určitě tam ale nebyli jen senátoři ze sociální demokracie," uvádí.
Senátorka za KSČM Marta Bayerová informovala, že kromě ní se podepsal ještě její spolustraník Václav Homolka.
Zemanovci pokračují ve sbírání podpisů, jejich počet nechtějí prozradit
Přestože by už Zeman díky podpisům senátorů mohl kandidovat na prezidenta, Strana práv občanů - Zemanovci pokračuje ve sbírání 50 tisíc podpisů. Ty bude muset mít každý zájemce o Hrad, který nezíská podporu poslanců nebo senátorů. "Miloš Zeman chce vědět, že si jeho kandidaturu přejí lidé. A my jsme se zavázali, že se sběrem podpisů pomůžeme. Na tom se nic nemění," říká předseda SPOZ Vratislav Mynář.
Sbírání podpisů mezi senátory je podle něj Drymlova osobní iniciativa. "Samozřejmě to ale velmi vítáme. Těší mě podpora části senátorů napříč politickým spektrem, beru to jako velmi příjemnou ukázku toho, že Miloš Zeman není jen kandidátem lidu, ale i zákonodárců," říká Mynář.
Šéf SPOZ nechce prozradit, kolik podpisů se pro Zemanovu kandidaturu zatím podařilo získat. "Vedeme si ve sbírání podpisů nad očekávání dobře," řekl s tím, že podrobnosti jeho strana sdělí v půli května.
Zeman se v průzkumu přibližuje Švejnarovi
Zeman by podle průzkumu Factum Invenio v 1. kole prezidentské volby sice skončil třetí a nepostoupil by do rozhodujícího klání o Hrad, snižuje však ztrátu na druhého Jana Švejnara. V průzkumech zatím s převahou vede další expremiér Jan Fischer (o výsledcích průzkumu více zde).
Podle politologa Bohumila Doležala je zatím u jakéhokoli kandidáta velmi obtížné odhadnout jeho reálné šance. Zeman má ale podle něj výhodu, že přestože za ním stojí Strana práv občanů, budí dojem nestranického kandidáta. "Z tohoto hlediska by mohl vyhovovat kdekomu. Myslím ale, že není typ, který by přitahoval velké množství lidí," míní Doležal.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach by s hodnocením preferencí kandidátů na prezidenta počkal až po podzimních krajských volbách. "Myslím, že preference budou vypadat výrazně jinak než dnes. Někteří kandidáti příliš uspěchali nástup," soudí senátor. Kolega Dryml prý za ním kvůli podpisu pro Zemana nebyl.
Prezidenta budou příští rok po úpravě ústavy poprvé vybírat občané. Zákonodárci ale ještě musí schválit prováděcí zákon, který stanoví podmínky přímé volby. Do té chce kromě již zmíněných uchazečů jít také Přemysl Sobotka a Evžen Tošenovský (oba ODS), předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg či šéfka Suverenity Jana Bobošíková.
