Kořeny prezidentské inaugurace. Zeman podepíše slib u Masarykova stolu

  0:01aktualizováno  0:01
Zatímco Masaryk s Benešem se spojení s církví vyhýbali, jejich nástupce Emil Hácha do katedrály svatého Václava zamířil jako na jedno z prvních míst. Poklonit se ostatkům patrona Čech a Moravy přijde do katedrály ve čtvrtek po složení prezidentského slibu i Miloš Zeman.

Podpis Václava Klause na prezidentském slibu pro jeho druhé funkční období. (7. března 2008) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Zvoleno, slib podepsán a hotovo. Tak lze shrnout prezidentské volby a inaugurace z doby první republiky. První prezident Tomáš Garrigue Masaryk si na zbytečné oficiality nepotrpěl. Volba a složení prezidentského slibu se odehrávaly ostatně ve stejný den.

Tradice velké slavnostní volby a inaugurace, podobné dnešní slavnosti na Pražském hradě, vzniká až v roce 1934 při poslední Masarykově prezidentské volbě.

Od Masaryka po Zemana

„Poprvé se tehdy volilo ve Vladislavském sále Pražského hradu, nikoliv v parlamentu, který tehdy sídlil v Rudolfinu,“ popisuje historik Michal Stehlík. „Do té doby šlo o prostou volbu v parlamentu bez dalších slavností okolo,“ popisuje Stehlík.

Do dnešní podoby inauguraci doplnily hlavně tradice pocházející od jeho nástupců, prezidentů Emila Háchy, Václava Havla, ale i Klementa Gottwalda.

Masaryk byl prezidentem zvolen čtyřikrát. První volba 14. listopadu 1918 proběhla dokonce bez něj, v době, kdy pobýval ve Spojených státech. Na první schůzi byl tehdy poslanci Revolučního národního shromáždění zvolen aklamací, tedy všeobecným souhlasem všech přítomných, dokonce ještě předtím, než byla přijata první ústava. O to velkolepější pak byl jeho návrat do vlasti před Vánocemi, cestu z Wilsonova nádraží na Pražský hrad absolvoval prezident v otevřeném automobilu obklopeném legionáři. Prezidentský slib složil 21. prosince 1918. Setkal se s poslanci, pronesl první projev a navštívil divadelní představení.

Bez velkých ceremoniálů probíhaly i další dvě volby a následné prezidentské inaugurace v roce 1920 a 1927. Po sečtení lístků vyzval předseda Poslanecké sněmovny znovuzvoleného prezidenta ke složení slibu. Prezident, který byl abstinent, nic příliš neslavil ani nezapíjel.

Inaugurace po mrtvici

Poslední volba v roce 1934 byla pro Masaryka nejsložitější. Měsíc před volbou ho postihla mozková příhoda, téměř neviděl, komplikovaně ovládal pravou rukou a vynechávala mu paměť. Jeho poslední volba jen měla získat čas jeho nástupci Edvardu Benešovi, aby v parlamentu získal dostatečnou podporu. Paradoxně však byla nejslavnostnější a první srovnatelná s dnešními inauguracemi. Součástí volby v květnu roku 1934 byla třeba přehlídka čestné stráže na Hradě a setkání s diplomatickým sborem po volbě. „Na tuto slavnostnější formu navázala pak volba Edvarda Beneše v roce 1935,“ popisuje Stehlík.

Vojenská přehlídka byla i součástí volby Beneše, tehdy dokonce nad Prahou zaburácely i bombardéry. Založil také tradici cesty do Lán, kde poobědval se svým předchůdcem.

Přehlídka, která byla součástí i dalších prezidentských inaugurací, odpadne. Místo ní se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident na III. nádvoří pozdraví s diváky a návštěvníky Hradu. Setkání se uskuteční cestou do katedrály, kde se Miloš Zeman pokloní ostatkům svatého Václava a společně s manželkou položí na oltář k lebce knížete kytici.

To navazuje na tradici, která se poprvé uskutečnila po volbě třetího československého prezidenta, Emila Háchy. Ten byl na rozdíl od Masaryka a Beneše věřícím katolíkem, a tak se den po prezidentské volbě odebral do katedrály, kde kromě vzdání úcty svatému Václavu nechal sloužit i slavnostní Te Deum, děkovnou bohoslužbu.

Světla svítí, zvony zvoní

Háchova volba a následné složení prezidentského slibu 30. listopadu 1938 patřilo k nejpropracovanějším. Parlament zasedal v Rudolfinu, odkud Háchu přijel o jeho zvolení informovat ministerský předseda Jan Syrový. Kromě toho oznámilo jeho zvolení 21 dělových výstřelů, slib složil tentýž den v Rudolfinu a odtud nastoupil triumfální cestu na Hrad. Prezidenta jedoucího v autě doprovázeli důstojníci na koních se šavlemi, podél cesty stáli legionáři, sokolové, skauti či hasiči. Kromě zvuku zvonů provázely Háchu i rozsvícené pouliční lampy, přestože se prezidentský slib konal v poledne. Na Hradě pak vykonal přehlídku Hradní stráže a přijal členy vlády.

Hácha byl také první, kdo se vydal do Lán k hrobu prezidenta Masaryka. Kytici položil i na hrob dalších zakladatelů státu, Antonína Švehly na hřbitově v Hostivaři a Karla Kramáře na pražských Olšanech. Přijímal také gratulace, telegram z Londýna mu poslal i jeho předchůdce Beneš.

K hrobu i Gottwald

Na všechny předchozí tradice programově navázal i první komunistický prezident Klement Gottwald. Jeho volba se odehrála 14. června 1948. Opět se volilo aklamací, Gottwald neměl protikandidáta, nikdo z přítomných poslanců nebyl proti a slibovalo se už na novou komunistickou ústavu. O to více bylo potřeba dokázat, alespoň naoko, že je všechno demokratické a navazuje na Masaryka a jeho republiku.

„Ihned po volbě se Klement Gottwald zúčastnil v Chrámu svatého Víta slavnostního Te Deum, jež sloužil arcibiskup Beran. Do kostela Gottwald nikdy nechodil av Boha nevěřil – bylo však třeba vzbudit důvěru věřících spoluobčanů, kteří by se jinak mohli obávat, že nový režim zavede jejich pronásledování jako v Rusku. Nyní tedy první kroky nového prezidenta vedly do chrámu: všechno se zdálo v pořádku,“ uvádí Pavel Kosatík v knize Devět žen z Hradu. Gottwald dokonce odjel do Lán poklonit se k hrobu T. G. Masaryka. Přitom proti jeho republice a principům, na nichž stála, bojoval. Heslem komunistů tehdy bylo „Ne Masaryk, ale Lenin“.

Co obřad, to originál

Další prezidentské volby komunistických prezidentů byly pouze formalitou. Prezidentský titul se stal jen přívěskem k funkci generálního tajemníka strany. Důstojnost úřadu obnovil až Václav Havel. Opět se sloužilo Te Deum, pokládaly se věnce k hrobu Masaryka nebo se konala přehlídka.

Každý z prezidentů se také snažil nějakým způsobem ceremoniál si upravit. Za Václava Klause třeba odpadla slavnostní bohoslužba, současný prezident Miloš Zeman se zase podle slov svého mluvčího pokouší více navazovat na první republiku a Masaryka.

Slavnostní ceremoniál bude zahájen příchodem historických bojových praporů, prezidentské standarty a státní vlajky, přineseny také budou výtisky současné Ústavy ČR a československé ústavy z roku 1920. Novinkou bude i to, že se podpis odehraje u stolu z Masarykovy knihovny a prezident usedne do křesla, které pro Hrad navrhl Masarykův architekt Josip Plečnik.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Další z rubriky

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Americká písničkářka Joan Baezová v roce 1989 z pódia zdravila disidenty

Americká písničkářka Joan Baezová a exprezident Václav Havel při oslavě výročí...

Pádu komunistického režimu v listopadu 1989 předcházela řada nenápadných akcí a opozičních aktivit a jejich pronikání...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz