„Vyzýváme orgány Běloruské republiky, aby otevřely cestu politickému řešení, dodržovaly základní lidská práva a svobody a upustily od používání násilí proti pokojným demonstrantům a zároveň aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby,“ stálo také v původním textu prohlášení zveřejněném Hradem.
Pak ale věta „... a zároveň aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby“ zmizela. „Byl upřesněn překlad původně anglicky psaného dokumentu,“ reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz redakce iDNES.cz.
Nicméně i na stránce kanceláře polského prezidenta Andrzeje Dudy se k prohlášení vydaném pouze v angličtině a bez této věty uvádí v doprovodném krátkém komentáři v polštině, že jde mimo jiné o „výzvu k dialogu a organizaci nových voleb“.
To by mohlo naznačovat, že věta byla nejspíše součástí původního návrhu dokumentu, s nímž patrně souhlasily česká a polská strana, ale nikoli některý z dalších signatářů. Je například známo, že Maďarsko je velmi zdrženlivé k iniciativám na úrovni Evropské unie k sankcím proti běloruskému režimu v souvislosti s násilím páchaném na demonstrantech.
„Každé prohlášení je kompromisem. Nebudu odkrývat více, to by nebylo vůči partnerům fér, ale to vyjádření nebylo rozhodně transformováno do konečné podoby kvůli nám,“ sdělil iDNES.cz zdroj, který si nepřál být jmenován.
Na stránkách slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a maďarské hlavy státu Jánose Ádera, stejně jako na webu visegrádské čtyřky žádná zmínka o prohlášení k Bělorusku ve středu kolem druhé hodiny odpolední ještě nebyla.
Vůbec první Zemanova reakce na Bělorusko
Středeční prohlášení čtveřice prezidentů zemí V4 je vůbec prvním vyjádřením českého prezidenta Zemana k událostem posledních dnů v Bělorusku.
„Vítáme svolání Evropské rady, která se má konat ve středu 19. srpna 2020, aby přijala veškerá nezbytná opatření v duchu prohlášení Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, s cílem zahájit dialog mezi představiteli běloruských orgánů a společností a také zvážit opatření solidární s běloruským lidem. vyzýváme zahraniční aktéry ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti zemí Visegrádské čtyřky Miloš Zeman, Zuzana Čaputová, Andrzej Duda a János Áder.
Bělorusové se musí sami rozhodnout, řekl Babiš
Běloruští občané potřebují naši podporu, řekl poslancům na mimořádné schůzi Sněmovny premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „Bělorusové si musí sami rozhodnout, kam chtějí patřit. Rozhodně se nesmí opakovat situace jako na Ukrajině,“ prohlásil předseda vlády. Rusko anektovalo ukrajinský Krym.
Byli byste pro opakování prezidentské volby v Bělorusku?
A nyní běloruský diktátor Alexandr Lukašenko žádal o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Lukašenko čelí protestům proti zmanipulování prezidentských voleb a kvůli represím běloruské policie. „Běloruští občané potřebují naši podporu,“ řekl poslancům Babiš.
Po třídenním relativním klidu přicházejí z Běloruska zprávy, že tamější pořádkové síly opět začaly napadat pokojné demonstranty odmítající uznat Lukašenka za právoplatně zvoleného prezidenta.
Kreml ve středu podle agentury Reuters oznámil, že ruská pomoc Bělorusku podle bezpečnostní smlouvy není v současnosti nezbytná a že situaci by si měli vyřešit sami Bělorusové.
„To neznamená, že volby byly dokonalé. Samozřejmě ne. Existuje o tom mnoho důkazů. Běloruské vedení se také snaží zahájit dialog s občany protestujícími proti tomu, co považují za porušení jejich práv,“ řekl podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lidé mají Lukašenka po krk. Chce uprchnout, tvrdí běloruský novinář:
18. srpna 2020 |
