Usnesení sjezdu je dlouhé a spletité, to nejpodstatnější je až na konci.
"Sjezd žádá všechny členy vlády za Stranu zelených, aby prosazovali ve vládě požadavek, aby česká vláda projednala vybudování tohoto obranného systému v Radě NATO a v Radě EU a usilovala o společné stanovisko v této otázce," zní doslova první část.
A tady je ta druhá: "Sjezd žádá všechny členy vlády za Stranu zelených, aby prosazovali v české vládě návrh vyjednávací pozice vlády, která bude usilovat o závaznou garanci vlády USA, že radarový obranný systém bude začleněn do řízení a velení NATO."
Bez ohledu na předcházející slova budou zelení prosazovat referendum. "V souladu s naším mnohaletým programovým požadavkem žádá sjezd poslance za Stranu zelených, aby se zasadili o to, aby parlament přijal ústavní zákon o obecném referendu."
Schválený návrh ale nespatřil světlo světa jednoduše. Pro hlasovalo 156 zelených, proti bylo 47, zdrželo se 75.
Američané jsou globální agresor, znělo sálem
V debatě, která začala už odpoledne, se hned na začátku objevil návrh Jaroslavy Richtrové z Prahy, aby zelení přijali usnesení proti základně.
"Mírovou politiku musíme upřednostňovat před válečnou," naléhala na delegáty Richtrová.
Už z prvních příspěvků bylo evidentní, že v jednacím sále bude pořádně horko. Vedení strany reprezentované předsedou Martinem Bursíkem totiž do té doby říkalo spíše opatrné ano základně.
To bylo cítit i z vystoupení poslance Ondřeje Lišky, který sice mluvil proti Američanům, ale přitom navrhoval ponechat si otevřená dvířka pro možné příští ano. A to v případě, že by se základna stala součástí obrany Severoatlantické aliance.
"Chceme, aby vláda USA změnila názor," prohlašoval Liška a kritizoval Američany za to, že podle něj dosud NATO o svých plánech dostatečně neinformovali.
"Naše vnuky čeká hrůza!"
Debata však spíše naznačovala, že v sále je celá řada odpůrců základny. Bylo jasné, že Bursík bude mít co dělat, aby tuto atmosféru zmírnil a delegátům se ubránil.
Usnesení proti základně totiž navrhl také vlivný člen Strany zelených z Prahy Petr Štěpánek. "Raketová základna USA snižuje bezpečnost České republiky i Evropy," tvrdil Štěpánek. A zároveň chtěl, aby sjezd zavázal vedení strany i poslance, aby proti základně vystupovali.
Někteří delegáti mluvili značně emotivně, nechyběly ani hlasité výkřiky. "Základny USA v Česku a Polsku odstartují nové kolo zbrojení mezi Ruskem a Amerikou! To je svatá pravda! Co čeká naše vnoučata je hrůza!" rozčiloval se například delegát Lambert Horst.
"USA jsou globální agresor a parazit," přidal se k němu další delegát, který požadoval jasné ne zelených proti radarové základně.
Protiamerický tón se měnil až při posledních vystoupeních. Někteří řečníci začali upozorňovat, že skutečným nebezpečím pro svět je Rusko a ne USA. "Měli bychom plnit naše spojenecké závazky," naléhal Petr Drahoš.
Zatracená koule, říkal si o radaru Bursík
Delegáti se tak během odpoledne shodovali jen v jediném. Aby zelení udělali maximum pro prosazení referenda. Potíž je v tom, že za nynější politické situace neexistuje takřka šance na úspěch.
Jako jeden z posledních diskutujících si vzal slovo předseda strany Martin Bursík, který na delegáty naléhal, aby v současnosti nehlasovali proti základně.
"Znamenalo by to, že bychom utekli od odpovědnosti," argumentoval Bursík. "Využijme svého postavení ve vládě, abychom celý proces ovlivnili," pokračoval.
Bursík se na sjezdu také svěřil s tím, jak reagoval v první chvíli, když se o záměru Američanů dozvěděl. "Říkal jsem si - zatracená koule, tu nám byl čert dlužen," přiznal.
Pro radar se nakonec vyslovil i ministr zahraničních věcí za zelené Karel Schwarzenberg.
"Spíše se kloním k tomu, aby radar byl, protože bohužel žijeme v nebezpečném světě a spíše se to nebezpečí zvyšuje," prohlásil ministr, kterého někteří straníci kritizovali za to, že prý neprezentuje v této oblasti politiku zelených.
Když hlasování o základně skončilo, byla vidět ve tvářích Bursíka i Schwarzenberga evidentní úleva.
