Stropnický porazil starostu Prahy 4 Petra Štěpánka a středoškolského učitele Jana Šlechtu. Zvolení Stropnického znamená, že zelení se posouvají doleva. Dostal 117 hlasů, zvolen byl o pět hlasů, potřeboval jich 112. „Těsně vyhráli i Bush či Klaus, já na rozdíl od nich jsem nepodváděl,“ řekl Stropnický.
Štěpánka volilo 97 delegátů, Šlechtu jen šest. Dva delegáti nevolili nikoho. Dosavadní šéfka strany Jana Drápalová svou pozici neobhajovala. První místopředsedkyní byla zvolena Irena Moudrá Wünschová z Ústeckého kraje, porazila Moniku Horákovou.
Nové vedení SZMatěj Stropnický - předseda |
„Nejsem a nechci být středovým politikem. Zelení jsou radikální strana,“ říká nový šéf zelených, který ostře kritizoval chování zelených, když byli poprvé a naposledy ve Sněmovně po volbách v roce 2006 a ve vládě Mirka Topolánka měli dokonce čtyři křesla. Byl také asistentem Olgy Zubové, která také na jaře 2009 pomohla levicové opozici Topolánkovu vládu shodit. Stropnický patřil v rámci Strany zelených k nejhlasitějším kritikům plánu na umístění amerického radaru v Brdech. Plán nakonec padl, Američané si to rozmysleli.
„Kompromis není totéž, co obchod. Jsme a musíme být schopni kompromisu. Odmítáme ale v politice obchodovat. Žádná oblast politiky není lénem, jež by bylo možné přenechat koaličnímu partnerovi nebo lobbistickým nevoleným strukturám k bezuzdnému drancování,“ řekl Stropnický, než byl zvolen do čela Strany zelených.
Pokusí se o to, co se povedlo Martinu Bursíkovi v roce 2006, když přivedl zelené poprvé a naposledy do Sněmovny. Jenže je tu zásadní rozdíl - Bursík oslovil městské liberály, Stropnický zkusí získat více levicových voličů. Lovit je tedy musí jak u ČSSD, tak u komunistů.
Nesmíme dělat zelenou politiku jen pro bohaté, řekl Stropnický
„Už nikdy nesmíme dělat zelenou politiku pouze pro bohaté. Musíme dělat takovou politiku, aby si ji mohli dovolit všichni. Zelená politika už nikdy nesmí být drahá,“ přesvědčoval delegáty Stropnický.
Stropnický: Západ destruoval některé státy a důsledkem je migraceRozhovor iDNES.cz s novým předsedou Strany zelených |
Tvrdě se opřel do prezidenta Zemana. „Volil jsem ho ve druhém kole v nouzi, na výběr bylo někde mezi Andropovem a Černěnkem (dva bývalí šéfové sovětského komunistického politbyra - pozn. red.). Volil jsem ho jako prezidenta slabých, ne jako prezidenta slabochů. A právě slabochy z občanů České republiky prezident svojí podbízivou politikou dělá. Hraje na to horší v lidech, podporuje naše sobectví a straší, to prezident nesmí, to je ubohé, “ řekl doslova Stropnický.
Slíbil, že povede zelené jako jádro občanského hnutí po celé republice, které se pokusí sjednotit. Zelení podle něj musí být alternativou „bojácné, lhostejné a jen údržbou či vlastním byznysem zaměstnané neschopné vládě“, jak to Stropnický charakterizoval, tak jeho slovy „zcela zdiskreditované, v pravém smyslu protilidové opozici“.
Oslovme voliče, kteří mají plné zuby polarizace, řekl Štěpánek
Jeho soupeř při volbě předsedy, také pražský zastupitel a zároveň starosta Prahy 4 Petr Štěpánek, ve svém projevu mluvil o tom, jak je společnost velmi polarizovaná. „My budeme muset balancovat, jestli tu polarizaci ještě zesílíme, nebo zda oslovíme tu skupinu voličů, kteří toho mají plné zuby, kteří hledají někoho, kdo dělá věcnou politiku,“ řekl Štěpánek.
„Mně je vzorem politika masarykovská a havlovská, která je především o svobodě a demokracii, více než o ideologii,“ vymezil se Štěpánek proti Stropnickému a jeho snaze posunout zelené doleva.
„Budeme stát proti současné vládě i opozici. Bude důležité, že jsme jiní, zelení,“ řekl Štěpánek. Na svém soupeři, který nakonec ve volbě vyhrál, ocenil jeho energii.
Šéf pražských zelených Ondřej Mirovský charakterizoval rozdíl mezi Stropnickým a Štěpánkem tak, že jeden (Stropnický) se podle něj neumí dohodnout s nikým, druhý (Štěpánek) naopak s každým. Nakonec tak zelení vsadili na složitější dohadování, ale i na to, že exnáměstek pražské primátorky za ANO Adriany Krnáčové Matěj Stropnický dokázal přitáhnout v hlavním městě hlasy voličů a díky preferenčním hlasům přeskákal své kolegy na lepších místech kandidátky Trojkoalice (spolu s lidovci a Starosty a nezávislými) a byl zvolen.
Ostuda na sjezdu. Kandidát nebyl „v kondici“, vykázali ho
Kaňkou na sjezdu zelených bylo vystoupení třetího kandidáta na předsedu Jana Šlechty. I sami delegáti sjezdu byli velmi v rozpacích z toho, co předvedl. Šlechta, který navrhl sám sebe, při volebním projevu zjevně „nebyl zcela v kondici“. Když přišel k řečnickému pultu, chvíli stál a mlčel. A pak hned v první větě řekl, že vlastně neví, co by jim řekl a zeptal se, co by to mělo být. Pak mluvil třeba o tom, že jeho první dívka v posteli byla z Otrokovic.
Když pak po několikahodinové diskusi kandidáti na předsedu dostali znovu slovo, Šlechta jim řekl: „Když nevyhrajeme v krajích, tak jsme v prdeli.“ To už jeho kolegům došla trpělivost, ukončili jeho vystoupení a vykázali ho zcela z jednacího sálu.
Zelení si zvolili nového předsedu v situaci, kdy se pokoušejí stranu restartovat a vrátit ji do Sněmovny. Do ní byli poprvé a naposledy zvoleni v roce 2006, získali i čtyři křesla ve vládě Mirka Topolánka, ale pak se rozhádali a v roce 2010 ze Sněmovny zase vypadli. Momentálně mají zastoupení jen v Senátu. Senátorů za Stranu zelených je tam šest.
Zelení se na sjezdu zastali muslimů i Schengenu
V jednom z usnesení přijatých na sjezdu se zelení zastali muslimů. „Strana zelených vyjadřuje znepokojení nad stupňujícími se verbálními i fyzickými útoky směřovanými vůči osobám muslimského vyznání - skutečně či nezřídka pouze domněle na základě vnějších znaků s tímto vyznáním spojovaných - či vůči jejich svatostánkům,“ píše se v přijatém usnesení.
„Takové útoky jsou aplikací principu kolektivní viny, která je v právním demokratickém státě zcela nepřípustná, stejně jako snahy některých politických a občanských iniciativ směřující k omezování svobody vyznání, která je zakotvena v Listině základních práv a svobod,“ odhlasovali zelení.
V otázce migrace souhlasí strana s tím, že je potřeba reorganizovat a posílit pohraniční stráž Evropské unie. Vládu má podle zelených udělat vše pro udržení schengenského prostoru.
