„Zastavil se propad nově diagnostikovaných. Roste to, ale zatím ne nějak dramaticky,“ řekl Dušek. Podobně se vyvíjí i nákazy u zaměstnanců pobytových zařízení sociálních služeb. „Jde o populaci hodně proočkovanou, to je jedním z důvodů,“ dodal. Obává se ale, že dojde ještě ke zhoršení.
Neočkovaní zdravotníci z lůžkových zařízení a pracovníci pobytových sociálních služeb se musí už od listopadu povinně jednou týdně testovat antigenním testem. Nemůže jít ale o samotest, vzorek musí odebrat profesionál. Vláda minulý týden rozhodla, že od pondělí se povinnost týká zaměstnanců všech zdravotnických zařízení včetně ambulantních. Výjimka pro očkované a ty, kteří prodělali covid-19 v posledním půl roce ale zůstala.
Podle dat k úterý bylo v celém Česku pozitivně testovaných zdravotníků zhruba 3300, z nich více než 1000 v Praze. V dalších nejhorších krajích - Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském, je nakažených méně než třetina. Další zdravotníci musí být v karanténě kvůli rizikovému kontaktu nebo zůstávat doma s dítětem v karanténě či izolaci. Podle Duška je Praha zasažená novou variantou omikron dříve než zbytek republiky, proto jsou aktuálně tamní přírůstky nově nakažených nejvyšší.
Jiné testování a karanténa ohrozí personál i pacienty, kritizují Válka odbory |
Například Fakultní nemocnice Motol má podle mluvčí Pavlíny Dankové v izolaci 140 zaměstnanců, což při 6500 zaměstnanců nepředstavuje podle ní žádný problém. Podobný počet chybí také ve Fakultní nemocnici Bulovka.
„Chod nemocnice to v tuto chvíli nijak neohrožuje jednak proto, že zaměstnanci nemocnice spadají do vyhlášené výjimky, která povoluje za přísných hygienických podmínek práci i v době karantény a také proto, že počty nakažených hospitalizovaných pacientů nadále klesají,“ sdělila mluvčí nemocnice Eva Libigerová. V pátek jich nemocnice měla 34, v Motole jich bylo 25.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má 112 zaměstnanců nemocných a dalších 61 v karanténě, zhruba polovina podle Martiny Voráčkové z tiskového oddělení přibyla za poslední týden. Také tamní nemocnice chce v případě, že by bylo poskytování zdravotních služeb ohroženo, využívat pracovní karanténu. „Bude informována místně příslušná hygienická stanice a bude navrženo pro konkrétní asymptomatické pracovníky stanovit taková karanténní opatření, která umožní výkon práce,“ vysvětlila.
Fakultní Thomayerova nemocnice má podle mluvčího Petra Sulka zhruba 40 nakažených zdravotníků s covidem-19 v izolaci a dalších 20 v karanténě. Pacientů s covidem-19 má nemocnice 42.
„Tento počet ukazuje nový trend a sice v tom, že počty nemocných zdravotníků a pacientů se začínají vyrovnávat. To je opak toho, co jsme zažívali při předchozích koronavirových vlnách, kdy byla nemocnost u pacientů daleko vyšší než u našich zdravotníků,“ sdělil. Pro zhoršení situace má nemocnice podle Sulka vypracované krizové plány vyzkoušené v předchozích vlnách epidemie, které zahrnují změny organizace práce nebo personální výpomoc mezi pracovišti.
