Už při výběru školy je potřeba myslet na možnost sehnat práci.

Už při výběru školy je potřeba myslet na možnost sehnat práci. | foto: Profimedia.cz

Žebříček odkryl situaci vysokoškoláků na trhu práce

  • 23
Zajímá vás, jak se daří absolventům různých vysokých škol najít práci? MF DNES získala první kompletní seznam tohoto druhu, který vypracovalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Žebříček odkrývá počty nezaměstnaných absolventů jednotlivých VŠ i všech jejich fakult.

Údaje o zaměstnanosti absolventů VŠ najdete 
na webu Střediska vzdělávací politiky PF UK

Data se sbírají z úřadů práce vždy k 30. dubnu a k 30. září. Čísla z dubna jsou pravidelně - obdobně jako u absolventů jiných stupňů škol - podstatně nižší (1468 nezaměstnaných absolventů vysokých škol v dubnu 2006) než zářijová (3253 nezaměstnaných absolventů v září 2005).

Je to dáno jak celkovou situací v nezaměstnanosti, která bývá v září horší a v dubnu naopak nejlepší, ale především příchodem nových absolventů škol na pracovní trh.

Část si ještě nestačila najít své první zaměstnání anebo si prostě jen prodloužila poslední prázdniny (již říjnová čísla jsou totiž znatelně nižší). Data, která v tabulce najdete, mohou napomoci například při výběru studijního oboru nebo profesního zaměření.

Nezaměstnanost nebo neúspěšnost
V tabulce uváděné míry nezaměstnanosti se někdy přesněji označují jako míry neúspěšnosti a jsou poněkud podhodnocené.

Je to dáno tím, že neexistuje statistika o počtu skutečně zaměstnaných absolventů jednotlivých škol a fakult.

Jsou mezi ně totiž zařazováni všichni absolventi, tedy i ti, kteří z hlediska českého trhu práce zůstali ekonomicky neaktivní (například jsou na mateřské dovolené, odjeli do ciziny, dále studují apod).

Počet neaktivních absolventů se však v posledních letech stále zvyšuje. Je to především důsledek zavádění strukturovaného studia, v rámci kterého mnoho absolventů bakalářů dále pokračuje ve studiu.

Jiné ekonomické rozbory totiž ukazují, že skutečná míra nezaměstnanosti nových absolventů vysokých škol (ve věku do 30 let) se v posledních letech snižuje jen velice zvolna k hodnotám kolem pěti procent.

Jako v Británii
Čtyři pětiny českých vysokých škol a fakult mají nezaměstnanost svých absolventů mezi dvěma až deseti procenty.

Zejména horní hranice tohoto rozpětí se v posledních letech snižuje. Rozdíly mezi školami a fakultami vypovídají o různé kvalitě poskytovaného vzdělání a potřebě určitých profesí v praxi.

Obdobný údaj o nezaměstnaných absolventech vysokých škol ve Velké Británii ukazuje, že 80 procent britských vysokých škol má nezaměstnanost svých absolventů mezi 2,5 až 12,5 procenty.

Poměr mezi nejlepšími a nejhoršími školami je tedy srovnatelný jako u nás. Soukromé vysoké školy mají v současnosti v České republice o něco lepší ukazatele zaměstnatelnosti absolventů než školy veřejné.

Může to být způsobeno právě tím, že absolventi končí téměř výhradně pouze s bakalářským diplomem, a mnozí z nich proto pokračují ve studiu na jiné, většinou veřejné vysoké škole. Nevstupují tedy vůbec na pracovní trh.

Nejlépe se uplatní lékaři a učitelé
Rozdíly mezi jednotlivými soukromými školami jsou naopak mnohem větší než je tomu u škol veřejných. Čtyři pětiny z nich mají zaměstnatelnost svých absolventů mezi 0,8 až 12,3 procenta. Absolventi soukromých škol také nastupují na podstatně příznivější trhy práce, což jsou větší města, místa s nižší nezaměstnaností, než absolventi škol veřejných.

Ze srovnání jednotlivých škol vyplývá vysoká úspěšnost pedagogických a lékařských fakult. Ty mají nezaměstnanost zhruba kolem 5 procent. Dobré výsledky (velmi blízko pětiprocentní hranici) mají školy ekonomické a technické.

Nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské. Absolventi různých typů fakult se liší i podle průběhu jejich nezaměstnanosti krátce po opuštění školy. Například absolventi uměleckých fakult nacházejí práci v září poměrně snadno, avšak do konce dubna následujícího roku už jejich nezaměstnanost příliš neklesá.

Opakem jsou absolventi lékařských a právnických fakult, kteří ještě v září při hledání práce příliš úspěšní nejsou. V průběhu následujících měsíců se jejich nezaměstnanost prudce snižuje.

Údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a fakult by mohly pomoci vysokoškolským studentům v rozhodování o jejich další orientaci a uchazečům o studium při výběru instituce, na kterou se chtějí hlásit.

Najděte si úspěšnou školu
Doporučit lze především instituce, které se umístily v pořadí na předních místech a uplatnitelnost jejich absolventů je i dlouhodobě dobrá.

Upozornit je třeba na úskalí spojená se studiem na institucích s vysokým pořadovým číslem a negativním vývojovým trendem. Rozhodování uchazečů o studium ovlivňuje mnoho různých okolností.

Zaměstnatelnost absolventů by se měla stát jednou z nich. Nové aktuální údaje a doporučení pro uchazeče o studium v roce 2007 budou zveřejněny na internetu na konci roku 2006.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video