Míru chudoby podle ekonomů dosavadní žebříček statistického úřadu Eurostat, kterým se Evropská unie řídí, nesrovnával správně. Pořadí zemí bylo zkreslující, v každé zemi se chudoba totiž měří jinak. Česko přitom bývá mezi premianty. To ale znamená, že k nám v důsledku putuje méně peněz na rozvoj.
Česko pokořilo zbytek EU. Chudoba jeho obyvatelům hrozí úplně nejméně |
PAQ Research řadí Česko až mezi průměr EU, hluboko pod Rakousko i Německo. „Pokud chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme hranici příjmů nastavit na úroveň celé Evropy s přihlédnutím k rozdílům v cenách. Chudých je po přepočtu asi pětina Čechů,“ vysvětluje autor studie Michael Škvrňák.
Závěry Eurostatu bez podrobného vysvětlení s oblibou přejímají politici. V květnu, kdy Eurostat vydal zprávu za rok 2024, se výsledky pochlubil třeba ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09).
„Podle statistik Eurostatu patří naše země mezi evropské premianty v boji proti chudobě! S velmi nízkým podílem obyvatel ohrožených chudobou (pouhých 11,3 procenta) jsme výrazně pod evropským průměrem 21 procent. Tato čísla jasně ukazují, že řeči opozice o spálené zemi jsou lež jak věž,“ uvedl tehdy Ženíšek.
Na jídlo místních nemám
Jenže taková prohlášení nedávají smysl. Tvrdí to nejen PAQ Research, ale i další ekonomové. Poukazují na to, že Eurostat srovnává spíše rovnostářství mezi občany v daných zemích než chudobu jako takovou.
Hranice chudobyUkazatel Eurostatu určuje hranici chudoby jako 60 procent národních mediánových příjmů, tedy 60 procent toho, co je nejobvyklejší příjem obyvatel dané země. Všichni, kteří jsou pod touto hranicí jsou chudí nebo chudobou ohroženi. Národní hranice ovšem nejsou mezi unijními zeměmi srovnatelné. Celý problém detailně popisuje právě studie PAQ Research. |
„Říct, že v bohatém Lucembursku jsou lidé více ohroženi chudobou než v Česku, to je prostě bizár. Chudý tam a u nás není to stejné, každý si může dovolit něco jiného,“ shrnuje pro iDNES.cz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Hlavní problém je, že se sleduje, kolik lidí v dané zemi je daleko od tamního normálního, běžného příjmu. „A čím víc je země rovnostářská, tím méně lidí se normálu vzdaluje. Tímto pohledem bychom v době socialismu v takovém žebříčku byli ještě lepší,“ dodává Hradil.
Roste počet domácností pod hranicí chudoby, nejohroženější jsou samoživitelé |
Jinými slovy tak popisuje zkušenosti Čechů z dovolených v zahraničí, kteří se musí přizpůsobit jiným cenovým standardům. „Letos v Paříži jsem zjistila, že ani tam, kde běžně obědvají místní nebo studenti, si jídlo prostě dovolit koupit nemůžu. Když jsem za porci salátu s kuřecím masem musela zaplatit v přepočtu 450 korun, rozhodla jsem se, že už do restaurace nepůjdu,“ líčí Jolana Sedláková své zážitky z Francie.
Podle Hradila se také do výpočtů míry chudoby Eurostatu nezahrnují například ani exekuční srážky. Přitom míra lidí v exekuci je zrovna v Česku vysoká.
„Jedna věc je, že člověk vidí peníze na výplatnici. Ta druhá je, že je reálně nedostane. Ovšem Eurostat toto nezohledňuje. Roli ve výpočtech hrají i poměrně rovnostářské důchody,“ vyjmenovává Hradil. Ostatně to, že míra ohrožení chudobou neměří chudobu, ale nízký příjem ve srovnání s ostatními obyvateli země, což nemusí nutně znamenat nízký životní standard, uznává i sám Eurostat. Přesto se umístění v jeho žebříčcích používá jako ukazatel chudoby.
Nespravedlivé dělení peněz EU
Analytici z agentury PAQ Research však právě zmíněné výhrady do výpočtů zahrnuli. Podle nového pořadí evropsky srovnatelné chudoby se Česko propadlo pod průměr EU.
„Evropsky srovnatelnou relativní příjmovou chudobou trpí 21 procent Čechů. Příjmová chudoba je menší než v chudších středomořských státech, ale vyšší než ve většině západních států,“ shrnuje sociolog PAQ Research Daniel Prokop.
Předhání nás kromě Lucemburska, Rakouska či Německa i Itálie, a dokonce postkomunistické Slovinsko. Více ohroženi chudobou jsou naopak lidé v Polsku, Slovensku, Litvě či Chorvatsku. „V lépe a srovnatelně definovaných ukazatelích chudoby jsou větší rozdíly mezi staršími, západními a novými, postkomunistickými státy Evropské unie. To je zásadní, protože tyto ukazatele se využívají i na alokaci (přidělování) peněz z části Evropských fondů,“ zdůrazňuje Škvrňák.
Ohrožených chudobou přibylo mezi lidmi s dětmi, říká analýza. Senioři si polepšili |
To znamená, že Evropská unie aktuálně podle dosavadních ukazatelů může paradoxně posílat peníze na rozvoj spíše do chudších regionů bohatých zemí namísto toho, aby cílila na celkově výrazně chudší země. K nim patří především bývalé komunistické státy. Nehledě na to, že podle PAQ Research jsou údaje obecně matoucí i pro samotnou situaci v Česku, kde se mýtus nejnižší chudoby promítá třeba do sociální politiky.
Podle Škvrňáka se novým ukazatelem také lépe vysvětlují další podoby chudoby jako spokojenost se životem nebo takzvaná materiální deprivace. „To je situace, kdy si domácnost nemůže dovolit položky nezbytné pro život, jako je oblečení, padnoucí boty či vytápění,“ vysvětluje Škvrňák.
Ve srovnání se zbytkem EU má Česko více chudých samostatně žijících seniorů, a to 62 procent. Evropský průměr je 28 procent. Chudoba tíží i 43 procent domácností samoživitelek, průměr EU je o 16 procentních bodů nižší. Častěji se také pod hranicí chudoby nacházejí české domácnosti nájemníků, je jich více než 30 procent, v EU je to 20 procent.
