Strmě rostoucí inflace tvrdě dopadá na Čechy, kteří kvůli ní mění své nákupní a spotřební vzorce chování. Přesto, mnohdy i přes navýšení platů, chudnou a reálná hodnota jejich mezd je nižší, než tomu bylo například před třemi měsíci.
Agentura STEM se od 10. do 20. června dotazovala celkem 1018 lidí.
Absolutní většina respondentů (84 procent) si navíc myslí, že se vláda nesnaží dostatečně, aby zabránila nárůstu chudoby v zemi a udržela životní úroveň obyvatel.
Chudoby či neúnosného snížení životní úrovně se pak podle průzkumu obává 65 procent lidí. Horšího vývoje se bojí více žen (36 procent) než mužů.
Navíc hned 82 procent dotázaných má strach, že se situace nezlepší ani za rok. Tento názor většinově převládá nejenom mezi průměrně zajištěnými a špatně zajištěnými či chudými, obavy sdílí i velmi a solidně zajištění.
Obáváte se snížení své životní úrovně?
Více optimistů je naopak mezi vysokoškoláky a rovněž mezi lidmi ve věku 18 až 29 let. V obou případech shodně velké skupiny (25 %) do budoucna očekávají zlepšení situace.
Agentura STEM nedávno provedla šetření finanční situace pro společnost KPMG, z něhož vyplývá, že 43 procent dotázaných si myslí, že inflace ještě zrychlí. Třetina pak předpokládá, že růst cen bude i nadále stejně rychlý.
Nejméně se šetření dotklo mladých do 29 let
Většina lidí už pociťuje dopady války a ruského vydírání s nerostnými surovinami. Zvýšení cen energií a pohonných hmot se nepropisuje jen při vlastní spotřebě občanů, promítá se i do cen potravin či služeb.
Osmdesát procent oslovených podle svého tvrzení již šetří ve větší míře či omezuje svoji spotřebu. Nejcitelněji situace dopadá na lidi starší šedesáti let (89 procent).
Inflace zrychlila, je na 30letém maximu. Ceny stouply o 16 procent |
Naopak jedinou skupinou, která k úsporným opatřením nemusela sáhnout tak razantně, jsou mladí do 29 let - 31 procent respondentů uvedlo, že se jejich nákupní a spotřební chování nezměnilo.
Aktuální vývoj spojený s nárůstem cen a trvajícím válečným konfliktem významným způsobem ovlivnil i priority obyvatel v dalších oblastech. Preference lidí týkající se toho, zda by raději investovali více do životního prostředí, nebo zvýšili sociální dávky, se od roku 1998 různě střídají.
„Zatímco začátkem roku 2020, v době pozitivního hodnocení současné situace především v ekonomické oblasti, lidé dávali častěji (67 %) přednost investicím do ochrany životního prostředí, v současnosti se oba postoje vyrovnávají, přičemž mírnou většinou převažuje názor, že by raději mělo dojít k navýšení sociálních dávek,“ píše agentura ve zprávě.
Zato v otázce, kterou skupinu by lidé podpořili, kdyby o tom rozhodovali oni, dominovala ve třech věkových kategoriích (18-29 let 74 procent, 30-44 let 74 procent, 45-59 let 64 procent) odpověď rodinám s dětmi, v kategorii 60 a více let pak převládala odpověď, že by lidé zvýšili důchody seniorům.
