„Vidíme klesající trend napříč Evropou i Českem,“ okomentoval spokojenost se zdravotnictvím generální ředitel STADA pro Českou republiku Martin Šlégl. S vyšší nespokojeností ale podle něj roste rozhodnutí lidí vzít zdraví do svých rukou.
Spokojenost podle dat klesá už čtvrtým rokem. V roce 2020 bylo se systémem veřejné zdravotní péče spokojeno 74 procent Evropanů. Letos číslo kleslo na 56 procent.
Klesá také celková spokojenost v tuzemsku. V roce 2021 si zdravotnictví chválilo 83 procent Čechů, letos je to 68 procent. Jak upozornil Šlégl, spokojenost je nižší ve státech východní Evropy. Nejhorší je v Maďarsku, kde je spokojených jen 28 procent obyvatel.
Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá |
Důvody jsou podle průzkumu různé, nejčastěji jde o problémy se získáním termínu u lékaře, špatná osobní zkušenost nebo zkušenost někoho známého či nedůvěra vůči politikům v oblasti zdravotnictví. „Toto je první kategorie, kde jsou Češi více nedůvěřiví,“ uvedl Šlégl. Politikům totiž nedůvěřuje zhruba 66 procent Čechů, ve srovnání s 46 procenty v celkovém evropském průměru.
Celkem 46 procent Čechů podle průzkumu chce, aby tvůrci zdravotnické politiky měli vzdělání v oblasti zdravotnictví. Ke zlepšení systému by podle respondentů pomohla také výroba léčiv v jejich zemi. V Česku bylo pro takovou možnost 57 procent lidí. Naopak jen 40 procent Čechů chce vyšší platy pro zdravotníky.
Věříte svým lékařům?
Důvěra v lékaře roste
Klesající spokojenost podle průzkumu donutila lidi vzít zdraví do vlastních rukou. Devět z deseti Čechů dělá minimálně jednu věc pro své zdraví, polovina Čechů podle studie užívá doplňky stravy. „Čím větší počet aktivit lidé v dotazníku zaškrtli, tím větší šance byla, že se označí za šťastné,“ vysvětlil Šlégl.
Navzdory klesající spokojenosti se systémem roste důvěra v konvenční medicínu napříč Evropou. Lékařům a lékárníkům důvěřuje 60 procent lidí v Česku, oproti evropskému průměru je to o devět procentních bodů méně. Podle průzkumu zcela důvěřuje konvenční medicíně 72 procent mužů a 65 procent žen.
Důvodem pro důvěru je pro 53 procent Čechů víra, že jejich lékař a lékárník ví, co je pro ně nejlepší. Osmatřicet procent respondentů má kladnou zkušenost s účinky medicíny a 36 procent věří ve výzkum a metodiku používanou v konvenční medicíně.
Epidemie osamělosti
Polovina respondentů podle studie uvedla, že se cítí osaměle. „Data prokazují, že mladí Evropané jsou nejšťastnější. Na druhou stranu se ale cítí nejvíce osaměle,“ řekl Šlégl.
Ve skupině od 18 do 34 let se někdy osaměle cítí 63 procent Evropanů, v Česku je to 68 procent. Důvodem je například ztráta blízké osoby, špatná rovnováha mezi prací a osobním životem.
„Zhruba každý čtvrtý mladý Čech příliš mnoho pracuje a nemá čas na sociální kontakty,“ vysvětlil Šlégl. Podle něj jde o epidemii osamělosti. „Když jsme se ptali, co by lidé chtěli zlepšit, aby se cítili méně osamělí, byl to lepší přístup k volnočasovým aktivitám a méně času na sociálních sítích,“ dodal.
Přesčasy trápí 69 procent nemocnic a chod drží cizinci, tvrdí průzkum |
Navzdory výsledkům označuje 65 procent Evropanů své duševní zdraví za dobré. V Česku je ale výsledek horší, stejným způsobem ho hodnotí jen 52 procent respondentů.
Průzkum se konal v únoru a březnu ve 23 zemích a zahrnoval celkem 30 otázek. Zúčastnilo se 46 tisíc lidí ve věku od 18 let, z každé zapojené země zhruba dva tisíce respondentů. Česká republika je do průzkumu zahrnuta čtvrtým rokem.
