„Vše je o kompromisu,“ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Meziroční nárůst peněz, které jdou do českého zdravotnictví, je podle něj největší v historii. V tuto chvíli je podle něj šest miliard v pátek slíbených premiérem maximum.
„Ty rezervy, které se rozpouští, jsou hlavně pro nemocnice, které poskytují péči nad předpokládaný rozsah péče v rámci úhradové vyhlášky,“ uvedl už v pátek premiér Andrej Babiš.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří odbory, asociace menších nemocnic, domácí péče, sdružení lékařů, pacientů, seniorů a zdravotně postižených. Ještě minulý týden požadoval devatenáct miliard z rezerv, snížil je však na třináct miliard pro nemocnice a jednu miliardu pro domácí péči.
Podle emeritního přednosty III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavla Pafka záleží na tom, s jakou zemí Česko srovnáváme. „Za 30 let tady máme 22 osob, které vedly české zdravotnictví,“ komentoval. Je podle něj proto potřeba uvažovat perspektivně. Z jeho vlastního pohledu lékaře se situace ve zdravotnictví nezhoršuje.
Prodlužující se čekací doby
Průměrná čekací doba na magnetickou rezonanci je podle průzkumu krizového štábu tři měsíce, na očního lékaře půl roku, stejně jako na revmatologa či endokrinologa. „Problém je, že nikdo zatím systémově ty čekací doby nesleduje, což je chyba,“ reagoval Vojtěch. Monitorovat by to podle něj měly zdravotní pojišťovny.
S tím souhlasí i expert ODS pro zdravotnictví Petr Cimrman. „Na vesnici a venkově je to vidět čím dál tím víc,“ dodal. Pafko žádnou změnu v délce čekání na operaci nevidí. „V rámci OECD jsme na třetím místě, pokud jde o cost-effectiveness. Jsme dobří, jsme velmi dobří. Západní Evropa je za námi,“ popsal.
