Asociace kritizuje například to, že paušální úhrada za neplánovanou péči na interních, dětských či neurologických odděleních je stanovena na zhruba 60 tisíc korun, což podle ní tvoří 71 procent průměrných nákladů. Vadí jim také to, že nemocnice se specializovanými centry dostává například za výměnu kyčelního kloubu téměř dvojnásobnou úhradu než regionální nemocnice. Rozdíly jsou i u jiných výkonů podle ní násobné nebo v řádech desítek tisíc korun.
Ministerstvo zdravotnictví názor rozporuje. „Sazby sbližujeme, rozdíly zmenšujeme, v úhradách se za poslední roky rozdíly snížily o 50 procent. Navíc pojišťovny mohou uzavřít s poskytovateli individuální dodatky a přispět například malým nemocnicím,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Asociace nesouhlasí také s tlakem na centralizaci některých operací. „Pokud takový výkon provede jiná nemocnice, je za to finančně potrestána, přestože má tuto péči nasmlouvanou se zdravotní pojišťovnou a splňuje všechny podmínky pro její provádění,“ píše AČMN v tiskové zprávě.
Tento postup ministerstvo i největší zdravotní pojišťovna VZP už dříve vysvětlovaly snahou, aby náročné výkony prováděly zkušené operační týmy, což povede k jejich vyšší kvalitě.
„S výrazněji omezeným spektrem poskytovaných výkonů nebudou malé nemocnice dostatečně atraktivní pro mladé mediky, nebudou mít dostatečně kvalitní přístrojové vybavení, nebudou poskytovat péči v moderním prostředí. To bude znamenat jejich pomalou, avšak nevratnou likvidaci,“ uvedla dál asociace.
V Česku je 160 nemocnic akutní péče, desítka fakultních a několik dalších je zřizováno státem, ostatní nemocnice jsou krajské, městské či soukromé. Podle AČMN je ministerstvo ve střetu zájmů, když má v úhradové vyhlášce možnost zvýhodňovat nemocnice, které samo zřizuje.
Pokud by vyhláška zůstala ve stávajících parametrech, chce asociace svým členům doporučit, aby nepodepisovaly úhradové dodatky se zdravotními pojišťovnami na příští rok. „Novela úhradové vyhlášky je v převážné části restriktivní a nepokrývá ani meziroční inflaci, natož aby umožnila jakékoliv zvýšení mezd zdravotníkům,“ píše asociace.
K návrhu má AČMN 80 připomínek. Právě meziroční faktické snížení úhrady vede asociaci k domněnce, že by vyhláška mohla být protiústavní. V roce 2013 Ústavní soud tehdejší vyhlášku zrušil.
„Vad měla více, ale jednou z nich bylo i meziroční snížení úhrady. Ústavní soud judikoval v rámci svého nálezu podstatnou věc, a to že z hlediska práva na podnikání je nepřijatelná taková úprava, která by náklady na poskytování zdravotní péče, byť jen částečně, systémově přenášela na poskytovatele,“ píše asociace. Podobně podle ní ÚS rozhodl i v roce 2017.
