Po ukončení lékařské fakulty musí zájemci o všeobecné praktické lékařství absolvovat praxi v ordinaci u některého z praktických lékařů. Zatímco ostatní lékaři získávají tříleté specializační vzdělávání v nemocnicích, kde dostávají plat, budoucí praktici se hlásí do takzvaného rezidenčního programu. Ministerstvo zdravotnictví v něm vypsalo 100 míst. Každé z nich podpoří částkou 1,4 milionu korun.
„Rezidenční místa jsou jedinou šancí absolventů, jak se stát praktickými lékaři. Dotace na toto místo alespoň zčásti kryje tříletou povinnou specializační přípravu. Bez ní to zkrátka nejde,“ řekl předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) Svatopluk Býma.
Podle novely zákona je ovšem nově potřeba, aby se lékaři zapsali do specializačního studijního oboru (např. všeobecné praktické lékařství) do 30. června. Až poté se mohou přihlásit do rezidenčního programu.
Někteří ale promovali až v červenci a v době uzavření přihlášek ještě neznali číslo svého diplomu, které je k přihlášce nutné, a neměli šanci to stihnout. Podle SVL a Mladých praktiků navíc ani nebyla na začátku letošního roku, kdy ministerstvo vyhlašuje program rezidenčních míst, nikde zmínka, že absolventy něco takového čeká.
Samotnou informaci zveřejnilo ministerstvo na portále Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) až 21. července, tedy tři týdny po termínu.
Ministerstvo věří, že se jim současnou situaci podaří napravit. „V úterý mají příslušní náměstci předložit panu ministrovi řešení. Samozřejmě nechceme, aby bylo 100 lékařů vyřazeno z dotací. Je v našem zájmu podporovat absolventy programem rezidenčních míst,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Mladí lékaři však řeší ještě jeden problém. Seznam školících míst, kde se absolventi mohou ucházet o rezidenční místo, vydává ministerstvo až 30. června. Tedy ve stejný den, kdy je poslední možný termín se do programu přihlásit.
„Zájemci o obor všeobecného praktického lékařství se nemohou jít specializovat v oboru jen do nemocnice, tam totiž akreditovaní praktici nejsou. Nemocnice je ani nepřijmou. Nyní hrozí, že si budou muset zvolit — pokud nebudou chtít být nezaměstnaní nebo odejít do zahraničí — jiný obor a my tak v době řídnoucích řad mladých lékařů ztrácíme další stovku,“ dodal Býma.
Místo praxe na úřad práce
Čerstvá absolventka oboru Všeobecné lékařství na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy Michaela Kantorová je ze situace nešťastná. „Už je konec srpna a my pořád nevíme, co bude dál,“ sdělila pro iDNES.cz. Na začátku července se zapsala do oboru a následně vyhrála výběrové řízení na rezidenční místo u jednoho z praktických lékařů.
Kvůli novele ale stále neví, zda bude její další vzdělávání zaplaceno a bude do ordinace moci nastoupit. „Problém je v tom, že ti, kteří byli do oboru zapsaní až po 1. červenci, už nemají být finančně podporováni,“ podotkla.
„To, co se nyní děje, je diskriminace a je to absolutně nefér vůči letošním absolventům. Stále se řeší, jak chybí lékaři, na venkově už praktici ani nejsou, ale mladým to neulehčíme. Oni chtějí tento obor dělat, celé studium se na to připravují a teď to vypadá, že se namísto praxe v ordinacích půjdou zaregistrovat na úřady práce,“ nechápe současnou situaci lékařka a předsedkyně Mladých praktiků Markéta Pfeiferová.
„Je neskutečné, že na jednu stranu ministerstvo tvrdí, jak nám chybí mladí praktičtí lékaři, a na druhou stranu odstaví od této profese zájemce z celého jednoho ročníku absolventů lékařských fakult v Česku,“ podpořil její slova Býma.
