Jen v roce 2020 se podle ředitele VZP Petra Kabátka zvýšily úhrady nemocnicím o téměř 14 miliard. V současné době tvoří podle pojišťovny nárůst nákladů mzdy a odměny pro zdravotníky.
Jen v posledním čtvrtletí navýšila pojišťovna podle mluvčího Milana Řepky úhrady nemocnicím o téměř 5,7 miliard. „Reagovala tak na vývoj epidemické situace a na základě průběžného monitoringu navýšila úhrady nemocnicím, a to bonifikacemi zdravotnického personálu, který se stará o pacienty s onemocněním covid-19 na jednotkách intenzivní péče a ARO,“ doplnil.
Enormní jsou také náklady na testy. Jen za testy PCR dala VZP vloni 3,8 miliardy korun.
Podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka v současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče. „Jejich cílem je navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním covid-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl.
VZP přitom podle informací Radiožurnálu na základě nové úhradové vyhlášky snížila kompenzace za pacienty na intenzivním lůžku o třetinu a na standardním úplně. Některé nemocnice tudíž přestaly vyplácet zdravotníkům příplatky.
Pojišťovny nemohou podporovat zatěžující programy
Zástupci pojišťoven také reagovali na slova premiéra Andreje Babiše, který se nechal slyšet, že by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát týdně.
„Vzhledem k enormním nákladům stanovisko pojišťoven nemohlo být pozitivní,“ řekl k tomu Šmehlík.
Samotesty, za které by si firma mohla odečíst peníze z odvedeného zdravotního pojistného, by podle pojišťoven mohly být jen doplňkem, nikoli hlavním pilířem. Tím by mělo být testování antigenním testem za jeden až tři dny v odběrových centrech nebo u lékařů.
„Pojišťovny nemohou podporovat nějaké programy, které by ještě více zatížily výdajovou stránku systému,“ řekl Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který zastupuje šest menších pojišťoven.
Systémově je podle něj správnější, aby ochrana zaměstnanců byla zahrnuta do ceny práce příslušného zaměstnavatele. Na riziko dopadů do systému veřejného zdravotního pojištění upozornila i Hospodářská komora.
Stávající systém testování pod dohledem lékaře je podle něj vhodnější také proto, že mají povinnost zadávat výsledky všech testů do informačního systému infekčních nemocí. Upozornil rovněž, že by to bylo extrémně náročné pro kontrolu administrativy plateb pojistného. Zaměstnavatelů odvádějících pojistné je asi 100 tisíc.
Stanovisko pojišťoven se promítá i do návrhu ministerstva zdravotnictví. Alternativní návrh s odečtem z pojistného předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Předpokládá, že měsíční náklady by byly asi 600 milionů korun. Odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů.
Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje opozice, požadují ho například Piráti a Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. Posílení testování opakovaně požadovali také zaměstnavatelé.
Tak vypadají covidová oddělení nemocnic:
