„Děti jsou vystaveny rizikovému působení více než patnácti tisíc chemikálií a mnoha fyzických činitelů, jako jsou znečištěný vzduch, silniční doprava, kontaminovaná voda a potrava, nezdravé bydlení, škodlivé látky v hračkách, radiace a tabákový kouř,“ řekl Domingo Jiménez-Beltrán, výkonný ředitel Evropské ekologické agentury.
Růžena Kubínová, která ve Státním zdravotním ústavu vede tým expertů zkoumajících vliv životního prostředí na lidské zdraví, však varuje před zjednodušením. „Kvalita životního prostředí ovlivňuje zdraví jen z menší části, daleko více ho ovlivňuje životní styl. Víme například, že některé děti už v deseti letech kouří a berou drogy,“ říká Kubínová.
Kubínová tvrdí, že víc než životní prostředí ovlivňuje zdraví dítěte to, jestli chodí na tělocvik nebo zda jí ovoce a zeleninu. „Není pravda, že všechny choroby jsou ze životního prostředí a nemůžeme s nimi nic dělat,“ tvrdí Kubínová.
Také doktor Petr Pohůnek, specialista na astma, uvádí, že vliv vnějšího prostředí na vznik této choroby není tak významný, jak se dříve předpokládalo.
„Pro vývoj astmatu a alergií má větší význam dědičná dispozice a kontakt s alergeny, které se více objevují v domácím prostředí. To jsou hlavně roztoči z domácího prachu nebo alergeny z domácích zvířat,“ tvrdí Pohůnek. Zároveň připouští, že pro vznik astmatu existuje i jiné velké riziko - automobilová doprava.
„Státní zdravotní ústav prokázal vyšší riziko výskytu alergických onemocnění a astmatu u dětí, které žijí v dopravně exponovaných lokalitách,“ říká Pohůnek.
Podle studie Světové zdravotnické organizace je o padesát procent pravděpodobnější, že dítě onemocní astmatem, pokud bydlí u rušné ulice. Pokud žijí děti v hlučném prostředí, tedy především ve velkých městech, mohou trpět poruchami pozornosti a soustředění, mohou mít potíže s učením, a hluk dokonce může narušit vývoj řeči.
Děti jsou navíc vystaveny vlivu tisíců chemických látek, o jejichž účincích víme málo nebo nic. „Myslím, že princip předběžné opatrnosti byl jednoznačně zanedbán. Většina chemických látek, ať ve formě různých plastů nebo v kosmetice, není dostatečně odzkoušena,“ říká Bedřich Moldan, předseda vědecké rady Evropské ekologické agentury.
Nejvíce jsou ohroženy nejmenší děti. Studie uvádí, že podle odhadů připadají na děti do pěti let dvě pětiny všech případů onemocnění způsobených narušeným prostředím. Škodliviny mohou ohrozit lidský zárodek v matčině těle, mohou narušit správný vývoj mozku nebo funkci hormonů.
