I někteří vládní poslanci podle něj v rozhovorech mezi čtyřma očima připouštějí, že podpora komunistického návrhu je splátka za podporu menšinové vlády ze strany KSČM.
Zákon už jednou prosadila ve Sněmovně většina ANO, ČSSD, KSČM a SPD Tomia Okamury, ale odmítl ho Senát, který ho vrátil poslancům.
Jurečkovi chybí analýza údajného předražení náhrad
„My se snažíme dlouhodobě upozorňovat na problematické aspekty tohoto komunistického návrhu. Už jenom argumentace, že bylo něco předraženo, a proto se navrhuje zdanění, to není vůbec opřeno o analýzu, která by měla ambici vyčíslit, o kolik jsou církevní restituce předražené,“ řekl Jurečka.
Hovořil také o nepřípustné retroaktivitě zákona. Když stát uzavíral smlouvy s církvemi a náboženskými společnostmi, tak se podle něj v těch smlouvách jasně hovoří o tom, že jsou uzavírány podle zákona platného v den podpisu. Většina ve Sněmovna tak může změnit zákon, ale ne podepsané smlouvy, to by mohly udělat společně jen obě strany, které smlouvy podepsaly. Vyjádřil naději, že se třeba nakonec 101 poslanců pro přehlasování veta Senátu nenajde.
„Jedná se o opětovné znárodnění bez náhrady,“ řekl v pátek ve Sněmovně poslanec ODS Marek Benda, který už připravuje ústavní stížnost na zákon, pokud bude přijat. Ke stížnosti se chtějí podpořit i lidovci, TOP 09 a STAN.
Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček náhrady církvím označil za dar „prokorupční vlády“ Petra Nečase. Požadavek na zdanění náhrad je podle Grebeníčka oprávněný a spravedlivý. Finanční nároky katolické církve jsou podle něj v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí.
Zákonem se znovu začali poslanci zabývat už v úterý. „Mluví-li do církevních restitucí komunisté, tak mi dovolte toto přirovnat k situaci, jako kdyby do odškodnění obětí holocaustu měli mluvit nacisté. Já myslím, že to není daleko od naprosto relevantního srovnání, ta analogie tady skutečně taková je,“ uvedl lidovecký poslanec Marek Výborný.
Stát by podle KSČM ročně získal zpět 380 milionů korun
Stát by zdaněním náhrad mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.
