V tomto týdnu se opět začalo v politických kruzích přetřásat zdanění církevních restitucí. Přišli s ním komunisté, kteří tím podmiňují podporu koaliční vládě ANO s ČSSD. A budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) s návrhem souhlasí. „Byly prodražené o 54 miliard a proto už pět let říkám, že je třeba to zdanit,“ vysvětlil Babiš.
Církevní restituce
|
„Je to trochu úlitba těm, kteří měli tenhle požadavek. Může to být součást dohody, nežijeme však jen politikou, ale i právem a v právním státě je tohle nemožné,“ komentoval v květnu návrh na zdanění restitucí kardinál Dominik Duka.
Církvím se nápad levicových politiků pochopitelně nelíbí. Petr Jan Vinš, generální tajemník Ekumenické rady církví, která zastupuje 14 evangelických církví, deníku Právo řekl, že jsou připraveni se bránit všemi prostředky. „Zákon napadneme jako neústavní,“ uvedl.
Redakce iDNES.cz proto oslovila ústavní právníky, jaké by mohlo mít zdanění náhrad důsledky. Experti se shodují, že by spor určitě řešila justice a skončil by i před Ústavním soudem. „Považuji to za pravděpodobné, ale záleží na tom, jak by ten návrh nakonec vypadal,“ říká ústavní právník Jan Kysela.
Kysela shrnuje situaci takto: „Domluvili jsme se na tom, že jsme někomu něco sebrali, něco mu jsme schopni vrátit fyzicky a něco mu jsme schopni vrátit v penězích. Domluvili jsme se na vyplacení bez zdanění a vepsali jsme to do smluv mezi státem a těmi církvemi. Teď dodatečně řekneme, že vám ty peníze pošleme, ale budeme očekávat, že nám část těch peněz vrátíte formou daně. To je v rozporu s původní dohodou a smlouvami. Že to dojde k soudu je tedy nepochybné.“
Stanovisko k problematice připravuje pro sněmovní ústavněprávní výbor Právnická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí tamní katedry ústavního práva Aleš Gerloch se domnívá, že stát by v případné soudní při nemusel být bez šancí. „Zatím z těch podkladů plyne, s ohledem na judikaturu Ústavního soudu, že takový postup by byl možný za určitých podmínek. Zejména je tam ale otázka retroaktivity,“ podotýká Gerloch.
Problém retroaktivity zmiňuje i Kysela. Bude podle něj záležet, na jaký rok se zdanění církevních restitucí vztáhne. Zatím komunisté ve svém návrhu hovoří pouze o platbách budoucích, již vyplacené náhrady by se zpětně nedanily.
„V principu nelze plně považovat ten postup za zcela odporující standardům, protože tam jde o otázku očekávaného nabytí příjmů, nikoli o ochranu vlastnictví v plném slova smyslu. Je to věc, která není jednoznačná, ale nedá se říct, že je to jednoznačně protiústavní,“ míní Gerloch.
Okradou okradeného, zlobí se pravice
Oba odborníci na ústavní právo připomínají, že stát a církve spolu o restitucích uzavřely smlouvu. „A stát zjevně tu smlouvu poruší. Bude se vést spor o to, jestli ji stát vůbec porušit smí, nebo nesmí. Jestli je tam nějaký legitimní důvod a tak podobně,“ předpovídá Kysela. „To může být ten nejspornější moment,“ přitakává i Gerloch.
Výsledek případného sporu nechtějí experti předvídat, protože není jasné, jak konečný návrh bude vypadat a jak budou jednotlivé strany argumentovat.
„Netvrdím proto, že to pro stát u soudů musí dopadnout špatně, ale mám dojem, že by to pro něj spíš dopadlo špatně,“ tuší Kysela.
Zda politici myslí návrh na zdanění církevních restitucí vážně, nebo jde pouze o hru kvůli podpoře vlády, se teprve ukáže. Nicméně návrh by mohla v současné Sněmovně podpořit většina poslanců. Proti se jasně staví zejména pravicoví zákonodárci, kteří jsou ale v menšině.
Například poslanec STAN Jan Farský přirovnává situaci ke krádeži auta. „Ukradnou Vám auto. Zloděj ho roky používá, poškrábe, nabourá. Pak zloděje chytnou. S prázdnou nádrží Vám ho vrátí. A zloděj začne křičet, že za vrácené ukradené auto musíte zaplatit darovací daň. Takovou logiku má návrh na zdanění církevních restitucí od KSČ(M)+ANO+ČSSD,“ napsal Farský na Twitteru.