Lidé, kteří mají příjmy z dohod o provedení práce u několika různých zaměstnavatelů nebo si ke svému zaměstnávání ještě něco přivydělávají na dohodu, by totiž nově podle vlády měli podávat daňové přiznání. Je to obsažené v doprovodném zákoně k zavedení jednotného měsíčního hlášení.
Hnutí ANO kvůli tomu dokonce hrozilo, že je připraveno blokovat Sněmovnu do konce volebního období. Ve středu po jednání se zástupci koalice už ale Schillerová mluvila mnohem smířlivěji.
Ministerstvo financí chce zrušit institut srážkové daně z příjmů, kterou se zdaňují například příjmy z dohod o provedení práce při zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.
Bývalá ministryně financí Schillerová označila před pár dny záměr čtyřkoalice za šikanózní útok. „Tento krok, který byl v tichosti ukryt do zákona o jednotném hlášení zaměstnavatele, považujeme za šikanózní útok na obyčejné lidi, kteří si chtějí trochu přivydělat, ať už v práci, při studiu nebo k důchodu,“ uvedla.
Poslanci odmítli doplatky u lékaře, jak je chtěly prosadit ODS a TOP 09 |
Srážková daň z malých příjmů je podle ní jednoduchý osvědčený systém, díky kterému statisíce občanů nemusí řešit daňové papírování, hledat účetního, sledovat termíny, podávat přiznání, ani riskovat pokuty.
„Nastavená účinnost je až ve zdaňovacím období 2027, tedy poprvé se uvedené opatření v praxi poplatníků projeví až v začátku roku 2028,“ obhajuje návrh předložený vládou Ondřej Macura z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.
„Změna má návaznost na výrazný postup v elektronizaci závislé činnosti, díky čemuž bude možné spravovat daně na centrální úrovni mnohem efektivněji,“ uvedl Macura.
Za tři roky hrozí nedostatek proudu. Pomoci má urychlení výstavby elektráren |
Srážková daň nyní funguje tak, že zaměstnavatel odvede daň 15 procent a pracovník už nemusí nic řešit.
Pro ty, kteří by podle vlády měli nově podávat daňové přiznání kvůli zrušení srážkové daně, přichystali koaliční politici jistou kompenzaci.
„Pro tuto skupinu poplatníků bude díky individualizaci daně z příjmů ze závislé činnosti připravena služba předvyplněného daňového přiznání, díky které budou mít k dispozici informace, které správce daně získal od jejich plátců daně a současně též informace od poskytovatelů produktů, které zakládají nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně, jako jsou banky, stavební spořitelny, pojišťovny, penzijní společnosti či poskytovatelé dlouhodobého investičního produktu,“ slibuje vláda ve zdůvodnění svého návrhu.
Návrh podávat nově daňové přiznání nemá dopadnout na studenty s příjmem z letní brigády od jediného zaměstnavatele.
Jednání o zákonu o ochraně přírody a krajiny kvůli vzniku Národního parku Křivoklátsko
Poslanci také pokračovali v projednání projednávání novely zákona o ochraně přírody, která má umožnit vznik Národního parku Křivoklátsko. Proti jeho vyhlášení jsou ANO, SPD i většina místních obyvatel.
Park má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. Pro vznik parku jsou z 29 obcí v oblasti pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny.
V Česku jsou nyní Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Šéfové stran navrhli zákaz lovu norováním
Předsedové vládních stran KDU-ČSL Marek Výborný a TOP 09 Markéta navrhli při projednávání novely zákaz lovu norováním, tedy lovu lišek a jezevců vyháněním z jejich nory pomocí psů. Předseda ANO Andrej Babiš chce zakázat chov lišky v zajetí kvůli výcviku loveckých psů.
Odpůrci norování považují tento způsob lovu za zastaralý a marginální. Zákaz měl být původně součástí zákona o myslivosti, jeho schvalování ale v lednu zablokovala opoziční hnutí ANO a SPD.
