Vlastně je to mimořádně šťastná náhoda. Pavel Tigrid, známý novinář a odpůrce totality, má být zatčen už dva dny před komunistickým převratem, tedy 23. února 1948. Je ale v cizině, tak se vězení vyhne.
"Pro podezření z protistátní činnosti zatkněte ihned tyto osoby..." stojí na dokumentu, který historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů zveřejnil ve své nové knize.
Podepsán: Plaček
"Ten dokument je podepsaný, i když u podpisu není strojopisně uvedené žádné jméno. Zjistil jsem, že podpis patří Štěpánu Plačkovi, podepisoval se po celou dobu svého života prakticky stejně," vysvětluje Kalous.
Zatykač na odpůrce komunismu z 23. února 1948. Na prvním místě je Pavel Tigrid.
Upozorňuje, že nalezený tajný rozkaz dosud unikal zájmu historiků a zveřejnění, protože v archivu se nenalézal mezi ostatními dokumenty, které byly věnovány přímo Tigridovi.
Pavel TigridSpisovatel a novinář, vlastním jménem Pavel Schönfeld, působil už za německé okupace v Londýně, kde se podílel na rozhlasovém vysílání do vlasti. Po válce jako novinář varoval před nebezpečím komunismu, také upozorňoval na kruté zacházení s Němci. V únoru 1948 se štěstím unikl zatčení - a tedy věznění, mučení, možná i smrti. Tak komunisté naložili se svými odpůrci. |
"Ten dokument vypovídá o systematičnosti práce Bezpečnosti. Měli přesnou představu, koho eliminovat a jak postupovat, pokud jde o zadržení reprezentantů nekomunistických stran. Věděli, že je nezbytné zabránit určitým osobám v tom, aby nemohly vyvíjet aktivitu, aby nemohly koordinovat činnost a aby se například nedostaly k prezidentovi," popisuje Kalous.
"Pro nebezpečí z prodlení jest ihned bez vyčkání dalších pokynů přistoupiti k důkladným domovním prohlídkám, jichž se zúčastní zpravodajské orgány podle pokynů jim daných," psal Plaček v rozkaze.
Chybělo tak málo
Dějiny si někdy s osudy lidí vyloženě pohrávají. To, jak obrovské štěstí měl tehdy Tigrid, můžeme jen domýšlet. Ale máme příklad. Jestliže Tigrid je na seznamu lidí určených k zatčení uveden na prvním místě, na jedenáctém je uveden lidovecký politik Rostislav Sochorec.
Ten v cizině nebyl, takže zatčení neunikl. Skončil ve vězení, kde byl mučen a bit. Vzápětí se ocitl v psychiatrické léčebně, kde za podivných okolností zemřel už 13. května 1948. Podobně tedy mohl dopadnout i Tigrid. Ten si uvědomoval, že unikl příznivou shodou okolností, a svou cestu do emigrace vícekrát později popsal.
Zatímco Tigrid měl i nadále v cizině štěstí, smůla provázela jeho politického odpůrce. Fanatický komunista Plaček brzy upadl v nemilost a sám byl v listopadu 1949 zatčen a odsouzen. Na svobodu se dostal až na jaře v roce 1957, tedy po více než sedmi letech věznění.
"Plaček v roce 1948 patřil k pracovníkům Bezpečnosti, kteří přijali za svůj cíl zvrátit chod státu ve prospěch komunistů. Měl kontakty na sovětské zpravodajce v Československu. Předal jim jmenný seznam 'nepřátelských živlů'. Lidé, kteří se na tomto seznamu objevovali, byli odpůrci komunistů v předúnorovém období a Státní bezpečnost jim věnovala svou pozornost," popsal Kalous, který se jako historik ve své knize soustředil právě na osobu Štěpána Plačka.
Ten patřil sice ke vzdělaným a inteligentním lidem, ale neváhal organizovat nezákonné akce včetně vražd. Zemřel v roce 1992. O dva roky později se Pavel Tigrid stal českým ministrem kultury.
