Vlastně je to mimořádně šťastná náhoda. Pavel Tigrid, známý novinář a odpůrce totality, má být zatčen už dva dny před komunistickým převratem, tedy 23. února 1948. Je ale v cizině, tak se vězení vyhne.
"Pro podezření z protistátní činnosti zatkněte ihned tyto osoby..." stojí na dokumentu, který historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů zveřejnil ve své nové knize.
Podepsán: Plaček
"Ten dokument je podepsaný, i když u podpisu není strojopisně uvedené žádné jméno. Zjistil jsem, že podpis patří Štěpánu Plačkovi, podepisoval se po celou dobu svého života prakticky stejně," vysvětluje Kalous.
Upozorňuje, že nalezený tajný rozkaz dosud unikal zájmu historiků a zveřejnění, protože v archivu se nenalézal mezi ostatními dokumenty, které byly věnovány přímo Tigridovi.
Pavel TigridSpisovatel a novinář, vlastním jménem Pavel Schönfeld, působil už za německé okupace v Londýně, kde se podílel na rozhlasovém vysílání do vlasti. Po válce jako novinář varoval před nebezpečím komunismu, také upozorňoval na kruté zacházení s Němci. V únoru 1948 se štěstím unikl zatčení - a tedy věznění, mučení, možná i smrti. Tak komunisté naložili se svými odpůrci. |
"Ten dokument vypovídá o systematičnosti práce Bezpečnosti. Měli přesnou představu, koho eliminovat a jak postupovat, pokud jde o zadržení reprezentantů nekomunistických stran. Věděli, že je nezbytné zabránit určitým osobám v tom, aby nemohly vyvíjet aktivitu, aby nemohly koordinovat činnost a aby se například nedostaly k prezidentovi," popisuje Kalous.
"Pro nebezpečí z prodlení jest ihned bez vyčkání dalších pokynů přistoupiti k důkladným domovním prohlídkám, jichž se zúčastní zpravodajské orgány podle pokynů jim daných," psal Plaček v rozkaze.
Chybělo tak málo
Dějiny si někdy s osudy lidí vyloženě pohrávají. To, jak obrovské štěstí měl tehdy Tigrid, můžeme jen domýšlet. Ale máme příklad. Jestliže Tigrid je na seznamu lidí určených k zatčení uveden na prvním místě, na jedenáctém je uveden lidovecký politik Rostislav Sochorec.
Ten v cizině nebyl, takže zatčení neunikl. Skončil ve vězení, kde byl mučen a bit. Vzápětí se ocitl v psychiatrické léčebně, kde za podivných okolností zemřel už 13. května 1948. Podobně tedy mohl dopadnout i Tigrid. Ten si uvědomoval, že unikl příznivou shodou okolností, a svou cestu do emigrace vícekrát později popsal.
Zatímco Tigrid měl i nadále v cizině štěstí, smůla provázela jeho politického odpůrce. Fanatický komunista Plaček brzy upadl v nemilost a sám byl v listopadu 1949 zatčen a odsouzen. Na svobodu se dostal až na jaře v roce 1957, tedy po více než sedmi letech věznění.
"Plaček v roce 1948 patřil k pracovníkům Bezpečnosti, kteří přijali za svůj cíl zvrátit chod státu ve prospěch komunistů. Měl kontakty na sovětské zpravodajce v Československu. Předal jim jmenný seznam 'nepřátelských živlů'. Lidé, kteří se na tomto seznamu objevovali, byli odpůrci komunistů v předúnorovém období a Státní bezpečnost jim věnovala svou pozornost," popsal Kalous, který se jako historik ve své knize soustředil právě na osobu Štěpána Plačka.
Ten patřil sice ke vzdělaným a inteligentním lidem, ale neváhal organizovat nezákonné akce včetně vražd. Zemřel v roce 1992. O dva roky později se Pavel Tigrid stal českým ministrem kultury.