Gabčík s Heydrichem si v tom okamžiku hleděli do očí. Z pouhého metru a půl. Špičkově vycvičený voják, jemuž selhal samopal, a jeho oběť, generál SS.
Poprvé po šestašedesáti letech se dozvídáme detaily o jedné z nejvýznamnějších protinacistických akcí Čechoslováků ze zprávy šéfa vyšetřovací komise SS-Hauptsturmführera Heinze Pannwitze.
Dokument vlastní v Česku pouze dva muži: Vojtěch Šustek z pražského archivu a badatel Jaroslav Čvančara, kteří jej poskytli i MF DNES. Pannwitzovu zprávu našel v newyorském archivu australský novinář Stanislav Berton a předal ji Čvančarovi. Vše nasvědčuje tomu, že Pannwitz ji psal pro Adolfa Hitlera. Nacistické archivy si Američané odvezli jako válečnou kořist.
. AKCE ANTHROPOIDMF DNES získala dosud neznámá fakta o akci Anthropoid, při níž byl před 66 lety zlikvidován nacista Heydrich |
"Pro Heydricha i Gabčíka muselo být ´setkání´ velmi stresující. Jen stresem lze vysvětlit, že Heydrich rozkázal zastavit," míní šéf protiteroristického policejního komanda Libor Lochman. A krajně vypjatá situace limitovala podle něho i Gabčíka.
"Vždyť si to představte: přihlásíte se k riskantnímu výsadku, měsíce se připravujete k likvidaci pohlavára Třetí říše, skrýváte se... a v té nejdůležitější chvíli držíte místo samopalu jen kus železa a musíte se rozhodovat ve zlomcích sekund," říká Lochman.
Gabčík se vzpamatoval první: praštil se zbraní a sprintoval pryč. V tu chvíli přiskočil podle Pannwitze druhý muž, jehož neviděl ani řidič Klein, a vrhl po vozidle bombu.
"Výbuch Kubišovy bomby roztrhl pravý zadní bok mercedesu. Střepina, která jako jediná prorazila pravé přední sedadlo, poranila těžce SS-Obergruppenführera, který tam seděl," popisuje Pannwitz detaily z akce parašutistů Gabčíka a Kubiše.
Heydrich jim přátelsky kynul
Oči zastupujícího říšského protektora Heydricha se s pohledy parašutistů střetly již dříve, a Heydrich jim dokonce několikrát přátelsky pokynul. To je jedna z dalších překvapivých informací v Česku dosud nikdy nezveřejněné Závěrečné zprávy šéfa zvláštní vyšetřovací komise SS-Hauptsturmführera Heinze Pannwitze.
V dokumentu je celá pasáž nazvaná Setkání atentátníků s SS-Obergruppenführerem Heydrichem.
"Gabčík s Kubišem průběžně jezdívali po trase do Panenských Břežan (Heydrich tam bydlel – pozn. red.), aby se důvěrně obeznámili s tamějšími zvyky a možnostmi provést akci," píše Pannwitz. Gestapák zjistil, že oba parašutisté přitom často sedávali v silničním příkopu, a když Heydrich projížděl, "zdravívali ho hlubokou poklonou českého devótního stylu, načež jim SS-Obergruppenführer přátelsky děkoval".
Na tyto jízdy si dvojice parašutistů brala podle gestapa samopaly i bomby. Což potvrdilo několik zajatých a vyslýchaných svědků.
Od akce v Panenských Břežanech však parašutisté nakonec ustoupili, protože nacisté z obav o Heydrichův život výrazně ze dne na den posílili ochranu zámečku, v němž generál bydlel. "Břežany se změnily v malou pevnost, a to zásadně změnilo plány dvoučlenné skupiny Anthropoid," dodává Jaroslav Čvančara.
Od té chvíle se parašutisté zaměřili už jen na prudkou zatáčku v Praze-Holešovičkách, kde musel řidič přibrzdit až na minimální rychlost.
Uhni, dědku, nebo tě střelím!
Pražany, kteří se 27. května v 10:36 ocitli v blízkosti atentátu na Heydricha, moc nešlechtí, že krátce po výbuchu bomby uspořádali na výsadkáře malý hon.
Když se totiž otřesení Heydrich s Kleinem vypotáceli z mercedesu, pustili se do pronásledování Gabčíka s Kubišem. Ti si na zlomek vteřiny museli myslet, že generála SS zlikvidovali. Ale když Gabčík viděl potácejícího se Heydricha, začal po něm střílet z pistolí Colt 7,65, aniž však kvůli vyděšené skrumáži lidí trefil.
Právě v tu chvíli zraněný Heydrich zkolaboval bolestí. Jak stojí v Pannwitzově zprávě: "Po několika málo krocích se vrátil do svého vozu, aby byl s pomocí ochotných Čechů, kteří zastavili nákladní auto, dopraven do nemocnice Bulovka."
. ČTĚTE TAKÉ: PARAŠUTISTÉ BUDOU MÍT POMNÍK NA MÍSTĚ ČINU |
Gabčík s Kubišem zatím stále bojovali o život. Za prvním parašutistou se pustil Heydrichův řidič Johannes Klein, tomu druhému hodila jakási žena pod nohy konev, když se snažil dostat ke svému velocipedu.
Do cesty se Kubišovi postavil i český policista, aby ho zadržel. Ale to už Kubišovi došla trpělivost a vykřikl: "Uhni, dědku, nebo tě střelím!" A na důkaz, že to myslí vážně, vypálil z pistole varovný výstřel těsně kolem policistovy hlavy. Cestu měl okamžitě volnou.
"To už se sbíhali odevšad lidé a oba parašutisté měli co dělat, aby vyvázli," objasňuje archivář Vojtěch Šustek. Kubiš ujížděl pryč na kole a Gabčík se dlouho nemohl zbavit Heydrichova řidiče.
Kleinovi však podle Pannwitze také selhala pistole, takže za ozbrojeným parašutistou utíkal prakticky s holýma rukama. Honičku ukončily až dva Gabčíkovy přesné zásahy do nacistovy nohy.
"Nechtěl ho podle všeho zlikvidovat. Cílem jejich útoku byl výlučně Heydrich," míní archivář Šustek.
Češi byli tvrdí a fanatičtí. Zvláště ženy, píše gestapák
Pannwitz překvapivě naznačuje, že Heydrich byl zraněn střepinou bomby vlastně náhodou, protože se v Kubišově tašce našla ještě jedna bomba, ale bez roznětky, kterou tam prý "atentátníci zapomněli dát". Tuto verzi historici odmítají. "Parašutisté plnili rozkaz Londýna: na místě akce zanechat britskou stopu – samopal i plastickou bombu. Měla se tak zmírnit odveta nacistů proti domácímu odboji," míní Čvančara.
Jednu věc Pannwitz jistě neplánoval: Čechy totiž nechtěně popsal jako hrdiny. Při krutých výsleších se podle něho "ukázala veliká tvrdost a fanatičnost Čechů, kteří parašutistům pomáhali. Ani hrozba popravy je nedohnala ke spolupráci. Před záchranou života upřednostňovali raději smrt. A vynikaly v tom zejména ženy."
