Bude v létě sucho? Rozhodnou až jarní deště, dává naději odborník

Zásoby podzemních vod ovlivní množství srážek převážně na jaře. K důvodům patří to, že déšť je na jaře dlouhodobějšího charakteru a pomalu se rozpouští sníh, takže voda má čas se vsáknout do podzemí, přitom vegetace ještě není vzrostlá, díky čemuž si neodebírá tolik vody, řekl Martin Zrzavecký s Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

To, zda bude letos nedostatek podzemní vody a Česko se bude potýkat se suchem, podle něj bude možné říci na konci jara.

Letní srážky mají podle odborníka na doplňování podzemních zásob mnohem menší vliv. „Často přicházejí v podobě intenzivních bouřek. Část vody rychle odteče, část se vypaří a velké množství spotřebuje vegetace. Proto se do podzemí dostane výrazně méně vody než na jaře,“ uvedl Zrzavecký.

V létě by mohla být situace kritická

Pokud bude na jaře pokračovat trend z února, který byl na déšť chudý, mohla by podle něj být situace v létě kritická, protože již nyní začínají klesat hladiny podzemních vod. V případě, že bude jaro deštivější, situace se podle Zrzaveckého naopak srovná.

Kvalitu podzemní vody ovlivňuje i činnost člověka, zejména zemědělství a průmysl. „Voda se do podzemí dostává vsakem přes půdu, takže vše, co se na povrchu nachází, může ovlivnit její složení. Například hnojiva a pesticidy ze zemědělství, průmyslové splachy nebo jiné znečišťující látky,“ upozornil Zrzavecký.

Sníh i řeky jsou kvůli teplé zimě na polovině, jižní Moravě hrozí velké sucho

Ústav sleduje stav podzemních vod prostřednictvím monitorovací sítě, která zahrnuje přibližně 1800 objektů, mezi kterými je 1500 vrtů a 300 pramenů. Získaná data umožňují vyhodnocovat změny hladin a dlouhodobé trendy.

Podzemní voda je klíčovou surovinou

I když celkové množství srážek za rok v posledních letech výrazně neklesá, mění se jejich rozložení. „Dříve bylo běžné, že více srážek spadlo na jaře, nyní se přesouvají do letních měsíců a přicházejí v krátkých, ale intenzivních epizodách. To znamená, že se menší množství vody dostane do podzemí,“ vysvětlil Zrzavecký.

Podzemní voda je přitom podle Zrzaveckého klíčovou surovinou, se kterou je třeba lépe hospodařit.

„Je to nejcennější voda, jakou máme. Přesto jsou poplatky za její odběr stále nižší než za povrchovou vodu, což je špatně. Žádná vláda si ale zatím netroufla tuto situaci změnit,“ řekl. Dodal, že kromě lepší regulace odběr je nutné přizpůsobit krajinu tak, aby voda měla šanci se vsakovat a neztrácela se rychlým odtokem.