Jaké změny, které pocítí pacienti, chcete prosadit jako první?
Bude jich víc, ale zmíním dva největší pilotní projekty, které bych rád spustil ještě letos. Jeden řeší plošnější zavádění koordinátorů péče do systému, druhý platby za uzdravení pacienta místo za léčbu, tedy za výkony. Nepůjde to všude. Ale pokud se platby za vyléčení osvědčí, rozšíříme je. Přinesou lepší péči pacientům a vyšší efektivitu i finanční úspory celému systému.
Komu mají pomáhat koordinátoři péče? Jsou to zdravotníci?
Mohou být, ale nemusí. Spíš by to neměli být zdravotníci, protože těch je nedostatek. Měli by to být vyškolení lidé, kteří mohou a umí komunikovat s pacienty. Smyslem je, že ušetří lékařům a sestrám čas na odbornou práci.
Pacienti se už dnes mohou s koordinátory péče setkávat například na některých onkologických pracovištích. Našim cílem je, aby působili v těch oblastech, které představují největší hrozby onemocnění a úmrtí. Říkáme jim čtyři jezdci apokalypsy. Jde o onkologii, kardiologii, diabetologii a oblast, která řeší duševní zdraví včetně neurodegenerativních onemocnění. Tam máme největší výdaje na léčbu i nejvyšší úmrtnost.
Rušení akutních lůžek a přeměna části z nich v lůžka následné péče je nutnost. Populace stárne, následných lůžek budeme potřebovat víc, kdežto některá akutní jsou málo využívaná. Ale chci to řešit jinak než dřív.
