„Jména rodičů? Mateřský jazyk vašeho dítěte? A jeho zdravotní stav?“ vyptává se ředitelka Milada Kmínková mladého otce Karla B., s nímž v prázdné učebně chanovské základní školy vyplňuje žádost o přijetí jeho pětileté dcery Vanesy do jedné z mosteckých mateřských škol. Na sídlišti Chanov, které se nachází asi dva kilometry za městem a je jednou z nejznámějších sociálně vyloučených lokalit, totiž žádná školka není.
Povinná školkaPovinné předškolní vzdělávání se nově týká všech dětí, které do 31. srpna 2017 dosáhnou věku pěti let. Rodiče musí dítě přihlásit ve spádové nebo jimi vybrané mateřské škole v termínu zápisu. Nepřihlášení dítěte nebo zanedbání péče o povinné předškolní vzdělávání je považováno za přestupek. Zápisy k předškolnímu vzdělávání se konají během první poloviny května. V rámci povinného předškolního vzdělávání musí dítě do školky docházet alespoň na čtyři hodiny denně. |
„Vanesku můžete mít ve školce od šesti do čtyř hodin odpoledne. Minimálně tam ale má být čtyři hodiny denně,“ vysvětluje ředitelka otci, který poslouchá a přikyvuje.
„V jedné školce je možná také internátní docházka, kde byste mohli případně nechávat dítě přespat,“ říká. To však Karel rozhodně odmítne. Dítě chce mít pod dohledem. Nervozní je už z toho, že holčičku bude od září každé ráno vozit do školky mimo Chanov. A podobné pocity má i většina jeho sousedů.
Dosud totiž místní děti v naprosté většině případů z Chanova nevytáhly paty až do dovršení základní školní docházky. Místo mateřské školky docházely do místní přípravné třídy, odkud plynule přešly do chanovské základní školy, v níž sto procent žáků tvoří Romové. Rodičům tak - řečeno s nadsázkou - stačilo vykouknout z okna paneláku, aby měli dítě pod dohledem.
K nové povinnosti proto přistupuje většina rodičů s pochybami. „Ze začátku protestovali, není pro ně moc výhodné dojíždět do Mostu. Měli také obavy, že romské děti budou v městských školkách čelit šikaně. Ve zprávách navíc slyší, jak se děti ztrácejí. Bojí se o ně,“ vysvětluje sociální pracovnice Anna Siváková, která v Chanově bydlí od narození.
„Myslím ale, že to pro děti bude přínos. Dostanou se do rozmanitějšího kolektivu, uvidí vzory. Tady je nemají. Ve škole se jim pak bude lépe dařit,“ dodává.
Školka pomůže vyrovnat handicapy dětí z ghett
Právě příprava dětí ze sociálně vyloučených lokalit na nástup do první třídy byla jedním z hlavním důvodů pro zavedení povinného roku v mateřské škole. Tyto děti totiž podle zpráv pedagogicko-psychologických poraden nepřicházejí z rodin na školu dostatečně připravovány, do první třídy pak nastupují oproti ostatním vrstevníkům s handicapem, který jen velmi obtížně dohánějí.
„Pokud děti ze sociálně vyloučeného prostředí chodí alespoň ten poslední rok předškolního vzdělávání do školky, tak je šance, že budou při nástupu do první třídy lépe připravené, než kdyby tuto příležitost vůbec nedostaly. Jde o takové dovednosti, jako je dobrý rozvoj slovní zásoby, nácviky soustředěné činnosti i fungování v kolektivu,“ vysvětluje Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva.
Božena M., která ke středečnímu zápisu dorazila s pětiletým synem Michalem, si přínosy mateřské školy uvědomuje. „Třeba mu to prospěje, dostane se zase jinam,“ uvažuje. Zároveň se však obává, že si Michal ve školce zvykne na kamarády, o něž pak při nástupu do první třídy v Chanově přijde. Nevylučuje proto, že za rok zkusí syna dostat na některou ze základních škol v Mostě, namísto té chanovské. V tom by byl Michal možná první.
Nebezpečí domácího vzdělávání
Povinnost předškolního vzdělávání platí bez výjimky pro všechny pětileté děti. Jediný způsob, jak se jí rodiče mohou vyhnout, je požádat o individuální domácí vzdělávání. V rámci něho by dítě dovednosti potřebné pro nástup do první třídy učili sami doma, přičemž by s ním jednou za tři měsíce docházeli do mateřské školy na ověření „úrovně osvojování očekávaných výstupů“.
Podle informací iDNES.cz se někteří rodiče z Chanova dostali od mosteckých mateřských škol radu, aby požádali o domácí vzdělávání svého dítěte. To však důrazně odmítá Tomáš Brzek, vedoucí odboru školství města Most.
„To v žádném případě. Spíš jde o to, že rodiče povinné předškolní vzdělávání může zaskočit. Nebyli historicky zvyklí dávat dítě do školek. První setkání dětí s nějakou vzdělávací institucí přicházelo až kolem šestého roku. Pro ty, kteří se nyní rozhodnou dítě do školky nezapsat, je individuální plán domácího vzdělávání jediná možnost, aby neporušovali legislativu,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz.
Podobně mluví i ředitelka Kmínková. „Není důvod, proč bychom neměli přijímat tyto děti, mají u nás spádovou oblast. Jsou to čisté duše, jejich socializace by měla být úspěšná. Rádi je ve školce uvidíme,“ říká Kmínková. „Určitě se nevejdou všechny do jedné školky, rozdělíme je asi do tří nejbližších,“ dodává.
Rodinám přibudou náklady na dojíždění i obědy
Rodiny ze sociálně vyloučených lokalit na Plzeňsku vnímají povinnost předškolní docházky velmi podobně jako ti chanovští. Informaci mezi nimi v předchozích týdnech šířili zejména pracovníci místní pobočky organizace Člověk v tísni. „S některými rodiči jsme se domluvili, že je k zápisu doprovodíme a pomůžeme jim s vyplněním přihlášky,“ říká terénní pracovnice Jitka Kylišová.
Organizace zároveň zjišťovala, které školky budou ochotny jejich děti přijmout. „Ukazuje se, že problémem bývá v řadě případů trvalý pobyt rodin. Zejména lidé žijící na ubytovnách nebo v azylových domech ho mívají z různých důvodů jinde. A některé mateřské školy nechtějí přijímat děti, které mají trvalý pobyt jinde než ve spádové oblasti,“ vysvětluje Kylišová.
Rovněž většina zdejších dětí dosud docházela jen do přípravných klubů organizovaných neziskovými organizacemi, ale nikoli do školky. „Poslední rok mateřské školky je sice zadarmo, rodiny ale budou muset od nynějška každé ráno dojíždět do školky, což s sebou nese zvýšené finanční náklady. Platit také budou navíc obědy v mateřské školce,“ říká Kylišová.
„Teď je ale ještě brzy vyhodnocovat, jak to bude fungovat a jaké případné problémy pro rodiny nastanou do budoucna,“ dodává.
 |
