Slov Lubomíra Zaorálka na konferenci, odehrávající se v Lobkovickém a Černínském paláci v centru Prahy, si povšiml britský deník The Guardian. List podotkl, že Zaorálek není pouze ministrem zahraničí, ale čerstvě také volebním lídrem nyní nejsilnější vládní strany.
Je možné, že si britští novináři více všímají dění v pro ně jinak poměrně vzdáleném Česku v tomto týdnu, kdy britská královna Alžběta II. udělí audienci českému prezidentovi Miloši Zemanovi.
Konference nebyla určená veřejnosti, Zaorálek tedy hovořil k užšímu okruhu odborného publika.
Jaké bylo hlavní poselství českého ministra zahraničí a nastupujícího volebního lídra sociální demokracie? List Guardian jej shrnul takto: podle Zaorálka přispívá k radikalizaci muslimských komunit i to, že si lidé ve třetím světě začínají s nárůstem vzdělání více uvědomovat zločiny, které mají na svědomí západní země v koloniální éře.
Jinými slovy, že člověk, který se dozví o milionech mrtvých domorodců, bude těžko vzhlížet k někdejším kolonialistům jako ke vzorům. A naopak to mohou být argumenty, které ho utvrdí v tom, že proti Západu je třeba bojovat.
The Guardian zasazuje vystoupení českého ministra zahraničí do kontextu blížících se českých sněmovních voleb. V těch podle britského listu sehrají silnou roli otázky spojené s migrací - také kvůli řízení, které EU vede proti ČR kvůli českému odmítnutí podílet se na unijních kvótách pro relokaci uprchlíků.
Obtížné téma, připustil Zaorálek. A sčítal mrtvé
„Čelíme jistému probuzení a měli bychom nezápadnímu světu a nově vzniklým politickým silám věnovat pozornost,“ cituje list českého ministra zahraničí, podle kterého dlouhá léta potlačování vzpomínek na koloniální éru přispěla k natlakování a překotnému vývoji, z něhož nyní těží islamističtí extremisté.
Celé to zní komplikovaně a Zaorálek na konferenci připustil, že téma jako takové je obtížné. The Guardian podotýká, že jeho slova by mohla být vykládána jako ospravedlnění zločinů džihádistů.
Zaorálek se ale podle všeho spíše snažil hledat faktory, které stojí za to brát v úvahu, aniž by cokoliv ospravedlňoval. Ostatně on sám nedávné útoky zradikalizovaných muslimů v Londýně mezi prvními odsoudil jako ohavné.
Migrační krize a vyrovnání rozdílů v EULubomír Zaorálek se na konferenci dotkl také migrační krize. Tu podle něj ukončí až vyrovnání ekonomických rozdílů mezi členy EU - až budou mít jednotlivé země srovnatelnou životní úroveň, pak se do nich začnou lidé přicházející z ekonomických důvodů rovnoměrně rozdělovat. Migranti jsou si podle Zaorálka rozdílů mezi bohatšími a chudšími členy EU dobře vědomi. „To je příčina, proč je břemeno migrace rozděleno tak nerovnoměrně, a proto je tak obtížné dosáhnout rovnoměrného rozdělení,“ uvedl. Lidé se podle něj přirozeně přesouvají tam, kde mají větší možnosti zajistit si vlastní budoucnost. Zaorálek proto zdůraznil, že odmítá kvóty na rozdělení uprchlíků. |
„Existuje silný sklon zapomínat mnohé věci z naší historie. V Indii jsou Britové obviňováni ze zabití milionu civilistů v odvetných akcích po povstání v roce 1857 (...) V Kongu bylo ke konci devatenáctého a začátkem dvacátého století zabito 10 až 15 milionů lidí. Ve Vietnamu v letech 1952-1975 jeden až tři miliony,“ řekl Zaorálek. Zmínil i 300 tisíc až půldruhého milionu mrtvých na ruském Kavkazu nebo statisíce indonéských domorodců pobitých Holanďany.
Český ministr pokračoval připomenutím smrti 1,5 milionu Alžířanů ve válce proti Francii v polovině 20. století (zmíněné číslo bývá udáváno jako horní odhad všech úmrtí spojených s válkou, pozn. red.), statisíců Libyjců v italských detenčních táborech a milionu civilních obětí sovětské invaze do Afghánistánu. A také civilistů zabitých západními spojenci v novodobém iráckém konfliktu.
„Stejně šokující jako rozsah těchto zločinů je to, jak rychle na ně Západ zapomněl,“ řekl Zaorálek, podle kterého je třeba si počty mrtvých připomínat, „chce-li Západ hovořit o radikalizaci a o tom, jak je možné, že čelí takové koncentraci nenávisti a násilí“.
Čas na to, připomněl podle britského listu ministr, se krátí. Podle Zaorálka zbývá Západu na vyřešení pnutí mezi ním a muslimským světem zhruba dvacet let, protože pak nastane „bitva o přežití, způsobená zejména klimatickými změnami“.
