„Vůbec nejde o to, že by se Čína zlostila. Mně připadá daleko důležitější to, aby česká diplomacie držela slovo. Nenajdete za posledních deset let nikoho, kdo by takovýmto frapantním způsobem porušil to, co bylo vlastně součástí toho, k čemu jsme se zavázali,“ řekl Zaorálek na Pražském hradě po schůzce čtyř nejvyšších ústavních činitelů plus ministra zahraničí a ministra obrany.
Konrad HenleinZaložil Sudetendeutsche Heimatfront, která se v roce 1935 změnila na Sudetendeutsche Partei (SdP). Usiloval o odtržení Sudet od Československa, což se mu splnilo po podpisu Mnichovské dohody na podzim 1938. 10. května 1945 spáchal sebevraždu. |
„K tomu se zavázalo 51 často velmi kultivovaných, demokratických zemí, které respektují to, že když máte nějakou zemi, tak že té zemi třeba vadí, že někdo místo toho, aby se setkal s oficiálním představitelem, tak se oficiálně setká s bývalým představitelem exilové vlády. Já nevím. Jako kdyby se někdo setkával s Konradem Henleinem ze Sudetenlandu v minulosti za první republiky, když tady je oficiální vláda. Asi by nám to také vadilo, Čechům,“ prohlásil doslova Zaorálek.
Ví prý dobře, že dalajláma se už stokrát odvolal na to, že nemá politické ambice a je pouhým mnichem. „Nicméně čínská strana to vidí jinak a když jsme se rozhodli, že budeme vést dialog, tak jsme si řekli, že budeme respektovat i její postoj,“ dodal šéf české diplomacie.
Později se za svá slova Zaorálek na Twitteru omlouval. „Na dnešním tiskovém brífinku jsem chtěl na extrémním příkladu vysvětlit, jak se Čína může dívat na oficiální přijetí dalajlámy. Použil jsem příměr, který nebyl vhodný, a uvědomuju si, že je za hranou,“ bral svá slova zpět o dvě hodiny později.
K hradnímu setkání došlo jen pár dnů poté, co společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů směrem k Číně rozbouřilo českou politiku a rozdělilo dokonce oslavy státního svátku 28. října na Hrad a Podhradí, kdy tisíce lidí zaplnily Staroměstské náměstí.
Ministr kultury Daniel Herman, který se s dalajlámou setkal na ministerstvu kultury, říká, že žádný slib vládě, že s tibetským duchovním vůdce nebude setkávat, nedal. V úterý přivítal Zaorálkovu snahu vrátit se k jednání vlády před dvěma lety, kde se dalajláma řešil.
Lubomír Zaorálek chce předložit zápis z vládního zasedání před dvěma lety:
Hlavním bodem jednání ale nebylo „prohlášení čtyř“ (prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, šéf Senátu Milan Štěch a předseda Sněmovny Jan Hamáček) k Číně, ale migrační krize, protiruské sankce a evropská bezpečnost a obrana. Ústavní činitelé se na Hradě například shodli, že není možné mluvit o rušení sankcí proti Rusku, dokud nepominuly důvody, kvůli kterým byly zavedeny.
Na spor, který vyvolalo setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou a následný distanc od něj v podání nejvyšších ústavních činitelů, podle Zaorálka došlo jen okrajově. „Potvrdili jsme si, že ten postup byl správný a nevidíme v tom žádný problém,“ řekl Zaorálek po jednání na Hradě.
Pospíšila šokovalo Zaorálkovo přirovnání dalajlámy ke zločinci
Přirovnání, které zvolil šéf české diplomacie, šokovalo exministra spravedlnosti a europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila. „Mám dojem, že pan Zaorálek opravdu naprosto ztratil soudnost, když srovnává setkání s duchovním a světovou morální autoritou dalajlámou se schůzkou s válečným zločincem Henleinem, který usiloval o rozbití samostatného Československa,“ napsal na svou facebookovou stránku a kritiku ministra dal i na Twitter.
To šéf opoziční ODS Petr Fiala už před schůzkou na Hradě varoval před tím, co po ní občané uslyší. „Skoro se musíme bát. Jen aby nevydávali žádné prohlášení,“ prorokoval na Twitteru Fiala. A i on se po schůzce podivoval nad tím, jaký příměr Zaorálek zvolil.
Opoziční TOP 09 v úterý oznámila, že bude na ustavující schůzi Senátu v novém složení požadovat, aby byl do jeho čela zvolen takový předseda, který se distancuje od toho, že Štěch podpořil prohlášení, aniž to probral s celou horní komorou parlamentu (více čtěte zde).
Kroměřížská výzva - iniciativa, která hledá silného soupeře pro Zemana při prezidentské volbě na začátku roku 2018 - proti prohlášení politických špiček k Číně v úterý znovu protestovala. Členové parlamentu by se podle výzvy dokonce měli zabývat možností ústavního stíhání prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy (více zde).