Nejvyšší soud v červenci rozhodl v šest let starém případu z libereckého magistrátu, napsal server Aktualne.cz. Jedna z úřednic měla kvůli péči o dítě zkrácený úvazek na 35 hodin týdně. Po odchodu kolegů do důchodu však vedení úřadu chtělo, aby přešla na plný, tedy čtyřicetihodinový úvazek. Žena to odmítla, dál chodila domů o hodinu dříve, za což dostala výpověď.
Okresní soud v Liberci dal za pravdu zaměstnavateli, Krajský soud v Ústí nad Labem pak propuštěné úřednici. Magistrát se proto obrátil na Nejvyšší soud. Argumentoval třeba tím, že kvůli ženiným dřívějším odchodům domů se musely předčasně zavírat přepážky nebo ji v práci musela zastoupit jiná kolegyně. Zaměstnankyně podle něho svévolně porušovala základní povinnosti a nerespektovala to, že její zkrácení pracovní doby už neplatí.
„Dne 14. 7. soud zrušil dosavadní rozsudek a vrátil věc krajskému soudu v Ústí nad Labem,“ sdělila iDNES.cz Oldřiška Maršálková z kanceláře Nejvyššího soudu.
Soud se ve svém rozhodnutí odvolává na zákoník práce, který stanovuje, že požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o sjednání kratší pracovní doby nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět.
„Řešením může být například přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti,“ uvedl soud.
Jedinou výjimkou, kdy zaměstnavatel může zrušit své rozhodnutí, kterým povolil zaměstnanci s dítětem kratší pracovní dobu, jsou vážné provozní důvody. „Na kratší pracovní dobu nebo na jinou vhodnou úpravu pracovní doby má tedy zaměstnankyně nárok, kterého se může domáhat, neuspokojí-li ho zaměstnavatel dobrovolně, u soudu,“ píše se ve zdůvodnění.
Rozsudek by mohl znamenat průlom na zdejším pracovním trhu, kde je zkrácených úvazků nedostatek, přestože mezi zaměstnanci je o ně zájem. Zaměstnavatelé se totiž domnívají, že zkrácené úvazky pro ně představují větší nároky na organizaci práce a zvyšují celkové ekonomické náklady.
Podle studie Evropské komise pracuje v Česku na částečný úvazek jen 8,5 procenta žen, přičemž průměr v Evropské unii je skoro 32 procent. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je 1,8 procenta, v Unii je to osm procent.
