Na problematickou část zákona upozornila na svém blogu společnost Wedos, která je poskytovatelem hostingových služeb. Podle ní je sporná ta část zákona, která definuje nové postupy pro zajištění dat potřebných pro trestní řízení. Věc se tak týká i provozovatelů webů a hostingů. Pokud podle slov Wedosu například na provozovatele nějakého e-shopu podá někdo trestní oznámení, může být jeho web až na tři měsíce odstaven.
Pokud se na webu objeví sporná data, která by znamenala pokračování trestné činnosti nebo její opakování, policie může nařídit třetí straně, tedy provozovateli hostingu, který data uchovává, aby k nim veřejnosti znemožnil přístup. V případě, že policista usoudí, že věc nesnese odkladu, může nakázat vypnutí webu okamžitě. A to až na tři měsíce, bez předchozího souhlasu soudu či státního zástupce.
„Je to srovnatelné jako kdyby mohla Policie ČR, najednou provádět domovní prohlídky jen na základě uvážení příslušníka a jen třeba kvůli pomluvě od souseda... Případně jako kdyby mohla zavírat továrny a firmy až na 90 dní a to opět jen na základě uvážení jednoho příslušníka,” uvedl Wedos na svém webu. Podle zástupců provozovatele je tato část upravené legislativy velmi snadno zneužitelná například k cenzuře nebo ke konkurenčnímu boji.
Poukazují zejména na část, kde se mluví o „nesnesení odkladu“. Podle nich lze něco takového na internetu velmi snadno obhájit, vzhledem k tomu, že obsah internetu může vidět každou sekundu milion lidí. „Stejně tak obsah může být každou minutu zcela odlišný a může se kdykoliv měnit. Důvod k akci se vždy najde,“ uvedli.
Trestní řád § 7b(1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. (2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. (3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. (4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu. (5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje. |
Jde jen o data
Podle advokátní koncipientky Anny Drgové ze společnosti SimpleLaw nic takového nehrozí. Sporný druhý odstavec, na který Wedos upozornil, se podle ní musí interpretovat v kontextu toho prvního.
„Což znamená, že se to týká výhradně zálohovaných dat, která jsou uložena někde bokem a příkazem podle odstavce 2 má provozovatel povinnost je znepřístupnit třetím osobám, kterými se rozumí třeba externí technici,” uvedla. Důvodem je, aby se data v nezměněné podobě mohla využít například jako důkaz pro soud. Podle ní odstavec dva tak pouze doplňuje odstavec první.
Připouští však, že je zákon možné interpretovat i způsobem, jaký naznačuje Wedos, a může nastat situace, že se web znepřístupní koncovým čtenářům či zákazníkům celý. Podle Drgové by ale něco takového bylo nezákonné a v praxi by toto jednání neobstálo.
„Navíc použití legislativy jako nástroj k blokování webu by bylo proti smyslu vyšetřování, které je ze své podstaty utajené. A blokování webu je navenek viditelné, takže by podezřelý pachatel mohl urychleně chtít ničit jiné digitální stopy,” doplnila.
Kontroverzní ustanovení
Právník Tomáš Sokol z advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák nicméně zastává jiné stanovisko. Podle něj jde o kontroverzní ustanovení. „Je zřejmé, že pojmy ‚věc nesnese odkladu‘ nebo ‚zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování‘ lze vykládat velmi různým způsobem,“ uvedl. Naráží také na to, že příslušné ustanovení v takové formě vznáší otazník nad tím, zda je proti němu možný opravný prostředek.
„Příkaz vydaný dle § 7b trestního řádu teoreticky může být vydán jako usnesení, proti kterému by bylo právo stížnosti, ale máme i příkaz k domovní prohlídce nebo příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, u něhož se rozhodně s žádným opravným prostředkem z povahy věci nepočítá.“
Sám si tak dokáže představit situaci, že v budoucnu může docházet ke zneužití legislativy a tedy v praxi může být provozovatelům e-shopů bráněno, aby na tři měsíce provozovali svou činnost. Zda by mohly orgány díky legislativě znepřístupnit celé weby, ukáže podle Sokola až praxe. Úplně striktně totiž legislativa tuto možnost nevylučuje.
A co na to policie?
Články o novém znění trestního řádu zaznamenala i Policie ČR. I podle ní je strach Wedosu neopodstatněný. „Celá novelizovaná úprava trestního řádu procházela řádným legislativním procesem, který trval déle než rok a během této doby vůči němu nikdo nevznesl žádné kritické připomínky,“ uvedl tiskový mluvčí Josef Bocán. Podle něj jde jen o zpřesnění stávající úpravy.
„Má být zabráněno tomu, aby bylo pokračováno v trestné činnosti nebo byla opakována. Standardně lze takový příkaz vydat jen s předchozím souhlasem státního zástupce. Pouze v neodkladných případech, kdy je třeba konat neprodleně, například je třeba zamezit další viktimizaci osoby zobrazené na audiovizuálním díle, jej může vydat sám policejní orgán. Je přitom na poskytovateli, jakým způsobem protiprávní obsah odstraní či znepřístupní,“ uvedl.
