Ministr pro místní rozvoj za STAN Petr Kulhánek ale tvrdí, že zákon přinese do systému tři tisíce bytů ročně.
Pro zákon hlasovalo 102 poslanců vládní koalice, opozičních Pirátů a nezařazený poslanec Ivo Vondrák. ANO a SPD hlasovaly proti.
Původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, mělo jich tedy být 205. Koalice ale prosadila, že jich bude jen 115.
Vzniknout má dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
„Po zásahu vládní koalice bude zákon bezzubý,“ namítl exministr pro místní rozvoj, Pirát Ivan Bartoš. Byl to právě on, kdo předložil původní návrh, aby mohl pomoci jednomu a půl milionu lidí, kterým hrozí ztráta bydlení třeba při výpadku jednoho příjmu v domácnosti. Jenže koalice tento návrh po odchodu Pirátů z vlády osekala.
„Na 750 tisíc lidí si nebude mít kde říct o pomoc, navíc agenda bude převedena na úřady práce, které jsou přetížené,“ řekl Bartoš. Ve středu marně žádal poslance o podporu novely v původním znění.
Nepřinese ani jeden nový byt, je úplně zbytečný, kritizuje Juchelka návrh
Velmi kriticky k návrhu zákona vystupovalo ve Sněmovně opoziční hnutí ANO. „Nepřinese ani jeden nový byt, je úplně zbytečný,“ prohlásil místopředseda Sněmovny z opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka.
Návrh charakterizoval jako státní realitku za 1,5 miliardy korun, která přinese 300 nových pracovních míst, ale lidem nic.
„Na základě tohoto zákona se nepostaví ani jeden byt,“ kritizoval vládní návrh poslanec a olomoucký hejtman za ANO Ladislav Okleštěk.
Nárok na pomoc mají mít jen ti, kteří berou dávku v hmotné nouzi
Nárok na pomoc budou mít lidé s příjmem domácnosti do 1,43 životního minima, kteří jsou ohroženi bytovou chudobou, což znamená výrazné zúžení okruhu klientů.
Na podporu tak nedosáhnou například samoživitelky, senioři či handicapovaní už v momentě, kdy mají příjem nad 10 tisíc korun.
„Nárok budou mít jen ti, kteří berou dávku v hmotné nouzi. Je to šlendrián,“ kritizoval to exministr Bartoš.
Penzijní společnosti budou moci investovat do oblasti bydlení
V doprovodné novele poslanci rozhodli, že umožní penzijním fondům investovat do nemovitostních fondů či dluhopisů a akcií firem, které se zabývají investicemi do bydlení. S koalicí pro tento zákon hlasovali i poslanci opozičního hnutí ANO.
Byty z úspor na důchod. Na trh s bydlením může přitéct až osmnáct miliard![]() |
Na trh s bydlením tak přitečou miliardy z penzijních fondů, ve kterých si Češi i s pomocí státních příspěvků spoří na důchod.
Všechny investice penzijního fondu do bydlení by nesměly přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil.
Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devíti miliard, do pěti let až 20 miliard. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr Kulhánek si nemyslí, že by to mohlo mít negativní vliv na cenu bytů, které už nyní patří k nejdražším v Evropě. Podle Pirátů to není jisté.
Zákon o podpoře bydlení i doprovodný zákon nyní posoudí senátoři a pak je dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Poslanci schválili i zákon o regulaci lobbování
Poslanci ve středu schválili i pravidla pro lobbování, která mají omezit rizika korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Zavádí registr lobbistů a lobbovaných.
Pro zákon hlasovalo 156 ze 180 poslanců. Zdrželi se poslanci SPD, pět poslanců ANO a bývalý šéf STAN Petr Gazdík.
„ODS zásadně vykastrovala zákon o lobbování,“ kritizuje konečnou podobu zákona šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek po úpravě, kterou navrhla místopředsedkyně občanských demokratů Eva Decroix.
Z návrhu zákona zmizela zmínka, v čím zájmu byla úprava lobbována. Hlasovali pro to poslanci ODS, ANO a polovina klubu KDU-ČSL. Ministři Martin Kupka a Zbyněk Stanjura se při tomto hlasování zdrželi, premiér Petr Fiala nebyl přihlášen k hlasování.