„Nebyl to žádný démonický cíl,“ řekla Benešová. Zdůraznila ještě před hlasováním, že se nebrání tomu, aby bod, o který je střet, ze zákona zmizel.
„Jde o to, jestli budeme hrát podle stejných not vůči všem,“ řekl před schválením zákona poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. A právě na návrh lidovců Sněmovna zákon upravila.
Sněmovna zamítla návrh skupiny poslanců v čele se Starosty a nezávislými, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu byl výslovně považoval i jeho zakladatel.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Součástí Agrofertu je i vydavatelský dům MAFRA, do nějž patří i internetový portál iDNES.cz, deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Metro, hudební televize Óčko a také rádio Impuls.
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.