„Jsem spíše příznivec toho, když se zákony zkvalitňují a zjednodušují, než aby se po deseti dvanácti letech přijímaly nové. V debatách o lesnické legislativě tak daleko ještě nejsme,“ vysvětluje postoj státu Vladimír Mana, náměstek Ministerstva životního prostředí ČR.
Nicméně současný způsob fungování lesnictví je podle ekologů zastaralý a nedokáže reagovat na aktuální problémy, které tuzemské lesy trápí. Zkrátka není dostatečně pružný.
„Státní lesy jsou odkázané výhradně na objednávky a nemají vlastní zaměstnance, kteří by mohli být nasazeni tam, kde je potřeba provádět naléhavá opatření. Situaci by pomohlo, kdyby měly více vlastních zaměstnanců a mohly tedy vykonávat více činností ve vlastní režii,“ říká lesnický ekolog Josef Fanta. Celý proces odstraňování kůrovcem napadených stromů by se tak podle něj zásadně urychlil. A brouk by se nemohl rozmnožovat a šířit tak snadno. „Model, který stát nastavil, počítá s ideálními podmínkami, které máme pevně v rukou, ale jak je známo větru a dešti neporučíme,“ doplňuje.
Podle ekologů se dnes firma na kůrovcem zasažené místo dostanou zpravidla až za šest týdnů a někdy i výrazně později. Stačí, že se firma, která v tendru vybrána nebyla, odvolá a celý proces se může protáhnout dokonce o měsíce. Kůrovec se tak stihne rozmnožit a napadnout další stromy.
Podle vědců lze rozdělit stávající problém lesů na dvě části. První z nich jsou probíhající klimatické změny spojené se suchem, druhou je pak nevhodný způsob hospodaření.
Ačkoliv se za poslední roky v obrovském množství nově vysazených stromů snížil podíl smrků, je stále upřednostňovaným druhem. A to zejména z ekonomických důvodů. „Smrk se sází i na místech, kde není doma, tedy i v nížinách,“ upozorňuje Fanta. Původně horskou dřevinu pak mnohem více oslabují vlivy počasí a také sucho. Pokud smrk neroste v přirozeném prostředí, je slabší a náchylnější k chorobám, hnilobě, ale také právě k napadání kůrovcem. S problémem jsou spojené i smrkové monokultury, které problémy jen prohlubují.
Novelizace už nepomůžou
„Tento systém je v lesnictví tak hluboce zakořeněný, že bez úplně nové koncepce, nové lesnické politiky a nového lesního zákona se tato záležitost neobejde,“ říká Fanta s tím, že nový zákon by měl pracovat s odlišným způsobem hospodaření.
Nicméně ministerstvo zemědělství oponuje, že už v nových lesích tolik smrkového dřeva nebude. Dnes smrk představuje třetinu ze všech nově vysazených stromů. Naopak listnatých stromů se vysazuje přes 60 procent. Listnáče by měly mít dominantní roli při obnově poničených lesů i v příštích letech.
Ministerstvo životního prostředí se pak odvolává na Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který již například počítá s podporou smrku pouze na vhodných stanovištích nebo změnou lesního zákona u způsobu hospodaření na pasekách.
„Aktuálnější pro nynější situaci je spíše organizace lesnické správy a schopnost rychle reagovat na vzniklé krize. Teprve poté se můžeme zabývat i novou legislativou a souvisejícími problémy,“ říká náměstek Mana.
Takový postup už ale odborníkům nestačí. „Polovičatá řešení formou novel existujících podzákonných norem nemohou přinést skutečnou funkční změnu současného stavu lesnické legislativy, která dnes nerespektuje vědecké poznatky a v lese vidí stále především hospodářský nástroj,“ tvrdí vědci Akademie věd.
Lesy zmítá krize
Podle expertů došla situace už tak daleko, že se Česko nachází ve stavu lesnicko-dřevařské krize. „Vzhledem k aktuálnímu vývoji v lesnictví je možné s tímto názorem souhlasit,“ potvrzuje za státní podnik Lesy České republiky mluvčí Eva Jouklová. Ovšem současná situace je ale podle ní natolik složitá, že na ni prostě není schopen reagovat žádný model hospodaření. „Na první pohled je zřejmé, že všichni vlastníci lesů jsou ve stejné situaci, ať už hospodaří jakýmkoliv způsobem. To platí v mezinárodním měřítku,“ dodává Jouklová.
Stát se nyní zaměřuje spíše na úpravu současných zákonů. Ministerstvo zemědělství třeba aktuálně chystá nové podmínky pro využití kalamitního dřeva coby paliva. Vlastníci lesů by díky ní mohli dostat výjimky na těžbu suchých stromů, které už kůrovec opustil. Změna by jim tak měla rozvázat ruce. Mohli by se totiž díky ní přednostně pustit do práce v místech, kde je možné les ještě zachránit.
A chystají se také peníze na mimořádná opatření. „Navýšili jsme dotace na obnovu či ochranu lesů z téměř 700 milionů na 1,15 miliardy korun,“ vypočítává mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jen pro lepší orientaci je to nárůst z 610 korun na hektar lesa na částku tisíc korun. Další až 3 miliardy korun dostanou nestátní vlastníci lesů jako kompenzaci za nižší výkupní cenu dříví.
