Není to tak dávno, co v Česku nefungoval portál eIdentita.cz. Nešlo skrze něj ověřit identitu uživatele a přihlásit se do systémů veřejné správy, mezi které patří třeba Portál občana nebo očkovací portál. Hlavní datové centrum bylo mimo provoz a záložní se přetížilo.
Portál eIdentita hlásil výpadek. Hodinu se skrze něj nešlo přihlásit |
„V rámci obnovy a posilování hardware na hlavním datovém centru běží základní registry na záložním datovém centru. V jeho rámci došlo krátkodobě k pondělnímu přetížení,“ komentoval tehdy výpadek Ondřej Krátoška, mluvčí ministerstva vnitra.
O pár dní dříve se objevily problémy jinde. Nefungoval systém pro vydávání občanských průkazů a cestovních pasů. Úřady nemohly lidem doklady předávat zhruba dvě hodiny.
Systém pro vydávání občanek a cestovních pasů byl dvě hodiny mimo provoz |
Připomněla se tak hořká skutečnost základních registrů, tedy to, že jsou v kritickém stavu. Potvrzuje to i zpráva z března, kterou projednávala vláda. Ta uváděla, že mezi hlavní problémy patří jejich nedostatečné financování. Chybí totiž zhruba 750 milionů korun.
Rada vlády pro informační společnost na počátku února dospěla k závěru, že může docházet k výpadkům a v krajním případě i kolapsu služeb systému základních registrů a ostatních sdílených centrálních digitálních služeb veřejné správy již v první polovině letošního roku.
Co jsou základní registry? „Základní registry obsahují nejčastěji, zejména veřejnou správou využívané, referenční údaje, které jsou vždy aktuální a platné a není nutno je ověřovat nebo jinak dokládat,“ uvedla Hana Malá za ministerstvo vnitra.
Registry jako semafory ve městě
Základní registry Systém základních registrů tvoří registr obyvatel (údaje o fyzických osobách), registr osob (údaje o podnikajících subjektech), registr územní identifikace, adres a nemovitostí (údaje o územní identifikaci a katastru nemovitostí) a registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (obsahuje zejména informace o uživatelích údajů z ostatních registrů a zároveň jejich oprávněních pro přístup k údajům). Registry jsou například základem pro sestavování voličských seznamů. Základní registry propojuje informační systém ORG, který je pod Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ten jako jediný dokáže propojit údaje v jednotlivých registrech a informační systém základních registrů. „Je to jakýsi uzlový bod, ke kterému se připojují jednotlivé informační systémy veřejné správy se svými požadavky na údaje v ostatních registrech. Všichni, kdo na to mají zákonné oprávnění, mohou tyto referenční údaje využívat a nemusí si vést vlastní neaktuální databáze,“ doplnila Malá. |
Podle Michala Bláhy z Hlídače státu jsou registry něco jako síť semaforů ve městě či kamerový systém v tunelech. „Bez nich se svět nezhroutí, ale bude zásadně komplikovanější,“ popsal. Jde tak o základní infrastrukturní prvek státu.
V Česku existují čtyři, dva z nich spadají pod ministerstvo vnitra, jeden pod České statistický úřad, poslední pod Český úřad zeměměřický a katastrální. A jak samo uvádí vnitro na svých stránkách - „základní registry jsou jeden ze základních pilířů eGovernmentu, bez problémů fungují od roku 2012“.
O devět let později se ovšem již problémy objevují. „Mezi čtvrtým a šestým měsícem roku 2021 se systémy dostanou na hranici svých výkonových možností,“ varovalo ministerstvo vnitra ve své zprávě v březnu.
Že jsou nyní u základních registrů problémy, resort potvrzuje. Architektura a infrastruktura systému základních registrů totiž není koncipována na stále se zvyšující zátěž.
„Jednoznačným fenoménem poslední doby je navyšování zátěže jednotlivých dílčích systémů. Ta je vyvolána zvýšenými požadavky na využívání dat poskytovaných těmito systémy například za účelem elektronické identifikace. Dnešní reálná zátěž ve špičkách překračuje parametry, na které byl systém v roce 2010 navrhován. Nicméně zastaralost HW/SW (hardware/software, pozn. red.) se na poskytování služeb zatím zásadně neprojevuje,“ popsala Malá.
Český statistický úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální nicméně uvádí, že u nich problémy nejsou a s výpadky se nepotýkají.
„Náš registr je provozován ve dvou oddělených lokalitách, v případě výpadku jedné z nich je provoz přesměrován na druhou funkční lokalitu. Současně byla pro základní registr implementována funkčnost, která zabezpečí pro uživatele bezodstávkový provoz v případech, kdy dochází k technologickým nebo aplikačním změnám a instalacím,“ popsal Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Sám ovšem uvedl, že s ohledem na provozní problémy se potýkají s těmi, které souvisí s Informačním systémem základních registrů (ISZR), který je pod Správou základních registrů. „Základní registry tvoří jeden funkční celek, proto je případným rizikem pro provoz RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, pozn. red.) odkládání investic zejména do ISZR, který tvoří jakousi obálku přes kterou probíhá veškerá komunikace registrů s okolím,“ doplnil.
Málo peněz, hlásí vnitro
Vnitro na správu svých registrů a informační systém základních registrů loni dalo 11 milionů korun. Jen pro srovnání - mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar uvedl, že roční provozní náklady registru osob čítají přibližně 45 milionů korun.
Peníze šly podle vnitra na preventivní údržbu, aktualizaci softwaru či servis hardwaru. Ročně stojí zajištění provozu registrů, které spadají pod Správu základních registrů, zhruba 170 milionů korun. Nejvíce peněz jde na provoz samotných datových center či provoz hardwaru. „Další část cca ve výši 1/3 připadá na samotný provoz a bezpečnost tří systémů,“ dodala Malá.
Vnitro odhaduje, že pro vybudování nových systémů základních registrů v následujících letech bude potřeba přes 700 milionů korun. Na prostou obnovu jsou pro rok 2021 nutné další prostředky, a to v predikované výši přibližně 50 milionů korun. „Pro období let 2022 a 2023 je to pak až čtyřnásobek požadavku roku 2021,“ dodala mluvčí Malá. Tedy až 200 milionů korun.
Že je potřeba modernizovat registry, potvrzuje například i Michal Bláha z Hlídače státu. „Za posledních 8 let bylo obnoveno pouze 5 procent HW základních registrů, což je alarmující. O nutnosti obnovy základních registrů se mluví několik let zcela marně. Nároky, které jsou na ně kladeny, jsou mnohem vyšší než dříve,“ poznamenal.
Digitalizace po česku: Haprovalo sčítání, očkování i dálniční známky |
Podle něj je problém, že se rozhodnutí oddaluje už roky. „Obnova tak bude zbytečně drahá a také znemožní i SW a architektonickou obnovu základních registrů v dostatečně krátké době, a uspořit tak peníze za zbytečné licence a HW,“ dodal.
Bláha upozornil, že na starosti má základní registry vnitro a je tak podle něj chybou úřadu, že na obnovu registrů věnovalo málo peněz. Vnitro ovšem tvrdí, že se s ohledem na problémy snaží od roku 2018 navýšit rozpočet Správy základních registrů. A přestože kvůli věci několikrát jednalo s ministerstvem financí, rozpočet zatím navýšen nebyl.
„Rozvoj a propojování základních registrů a obecně fungování IT cloudu je naší prioritou, ve které je ministerstvo financí ostatním rezortům plně nápomocné. Aktivně proto probíhají diskuse s ministerstvem vnitra o dalším financování základních registrů,“ uvedl za ministerstvo financí Tomáš Weiss.
Zároveň ovšem dodal, že podle jeho úřadu je aktuální stav základních registrů důsledkem vleklých a nedokončených výběrových řízení na jejich obnovu, nikoliv nedostatkem peněz přidělených na jejich vývoj.
„Digitalizace ekonomiky včetně státní správy je jednou z hlavních oblastí, na které budou čerpány investice z Národního plánu obnovy, který jsme předložili Evropské komisi k 1. červnu,“ doplnil. Česko by z něj mělo získat zdroje do výše 180 miliard korun.
Město bez semaforů
Že se vnitro potýká s problémy u registrů, je jasné. Co se ale stane, pokud registry vypadnou? Problém by měla podle úřadu většina agend, které jsou závislé na ověřování referenčních údajů z registrů. „Jednalo by se hlavně o provádění úkonů občanů vůči veřejné správě, kdy je nezbytné prostřednictvím základních registrů ověřit totožnost žadatele,“ uvedla Malá. Nemohly by se tak například vydávat občanské ani řidičské průkazy.
„Bez základních registrů by přestala fungovat většina online aplikací státu pro občany a firmy - včetně portálu občana, online identifikace uživatelů, BankID a při delším výpadku velmi pravděpodobně i značná část úředních systémů pro řešení běžných agend státu,“ vyjmenoval Bláha. Dodal, že by se Češi měli připravit spíše než na výpadky, tak na občasnou menší kapacitu či pomalejší odezvu systému základních registrů.
V kvalitě eGovernmentu se loni Česko umístilo až na 22. místě z 28 evropských států. Premiér Andrej Babiš od nástupu do své funkce prosazuje, aby občané mohli využívat veškeré služby státu v digitální podobě. Právě proto například jmenoval zmocněnce vlády pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Pokud ovšem Česku nebudu fungovat základní registry, další postup v digitalizaci může být obtížný.
To nedávno potvrdil Právu i sám Dzurilla. „Potřebujeme, aby základní registry prošly modernizací. Náš eGovernment je na nich závislý, jsou velmi důležité,“ uvedl.
