Ačkoliv se snaží být zástupci českých škol k ukrajinským dětem vstřícní, jejich snaha naráží - neumí totiž pracovat s cizinci. Proto se v posledních patnácti měsících především snažili, aby uprchlíci v kolektivu zapadli.
„Je vidět, že pedagogové nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků cizinců. Přesto, že si kladli za cíl, aby se ukrajinští žáci v prvé řadě sociálně začlenili mezi vrstevníky, úplně se to nepodařilo,“ zhodnotila vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Ta se svými kolegy realizovala hloubkový sběr dat na šesti základních školách. Pořídili přes šest desítek rozhovorů s řediteli, učiteli, ukrajinskými žáky a jejich rodiči. Také pozorovali výuku a doučování, zadávali žákům dotazníky na zjišťování vrstevnických vztahů. Podle Šeďové často učitelé zaměňují sociální adaptaci za well-being, kdy si myslí, že jsou děti spokojené, a tak se aklimatizovaly.
K zápisům do škol míří i děti z Ukrajiny, jejich rodiče řeší odklady |
Z pozorování mimo jiné experti zjistili, že na začátku školního roku tvořili ukrajinští žáci ve třídách izolované ostrůvky, situace se ani postupem času nezměnila. Velkou obavu měly děti z přijímacích zkoušek na střední školy, přičemž sledovaný vzorek v testech obstál.
„Přes neúspěch části z nich v prvním kole přijímacích zkoušek jsou však nyní většinou umístěni na středních školách a své studijní perspektivy vnímají pozitivně,“ uvedla Šeďová. Přijetí ale nemusí znamenat, že budou tito žáci na střední škole úspěšní. Vědci ze SYRI doporučují, aby střední školy nově přijaté ukrajinské žáky systematicky sledovaly, zajistily pro ně poradenství a v případě potřeby doučování.
S výukou češtiny pomáhají ruštináři
V závěrech Šeďové a jejích kolegů mimo jiné stojí, že k lepší adaptaci do českých škol - aby se Ukrajinci neučili pouze základy, ale i rozšiřující látku - je zapotřebí češtinářů, kteří umí učit cizince. Zmínili také, že chybí školní psychologové a asistenti pedagoga se znalosti jazyka dětí. Poslední dvě zmíněné skupiny přitom patří mezi výrazně nedostatkové profese ve školství i pro české děti.
Navzdory chybějícím specialistům existují vzdělávací instituce, kde si s tím poradili po svém. Jednou z takových základní škol je ta Mezi Školami na pražských Stodůlkách. Děti chodí do klasických tříd s českými vrstevníky, učí se všem předmětům i češtině. Přesto několikrát týdně odchází děti cizinců na speciální lekce češtiny, které vedou speciální učitelé.
Učitelka Tereza z dané školy pro iDNES.cz popsala, že speciální učitelé s cizinci berou úplné základy. Ale i ona sama si musela v počátcích války na Ukrajině najít styl, jakým se s dětmi dorozumí. „Máme komunikační kartičky, tvořím si pro ně obsah, píšu s nimi písanky. Většinou umí azbuku, ale ne latinku, přistupuju k nim jako k prvňáčkům,“ vysvětlila před časem.
Navrch přidala i konkrétní ukázku komunikace. „Ukážu jim pero a ruku a oni si vezmou pero. Kromě toho mám výhodu ostatních ruských a ukrajinských dětí, že si navzájem překládají,“ řekla s tím, že ve třídě jí tvořili asi polovinu všech dětí cizinci.
Školy neznámkovaly ukrajinské děti za každou cenu, doba hájení nyní končí |
Studie výzkumníků z PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd říká, že do českých škol dochází asi devadesát procent ukrajinských dětí, které se na našem území nachází (ke konci března šlo o 39,7 tisíce žáků, pozn. red.). Naopak české školy, ač se to původně nezdálo, mají kapacitu přijmout ještě dalších 120 tisíc ukrajinských žáků.
Školní inspekce před časem konstatovala, že uprchlíci z válkou zmítané země dochází na celkem 626 českých základních škol. PAQ Research ještě dodává, že nižší znalost zdejšího jazyka mají primárně mladší děti od sedmi do patnácti let.
 |
