„Nové technologie k identifikaci potřebují tvář vidět v případě různých teroristických útoků. S tímhle krokem souhlasím, je to otázka bezpečnosti,“ řekl Bartošek.
„My už to připravujeme přibližně dva měsíce,“ řekl iDNES.cz předseda SPD Tomio Okamura. „Naše advokátní kancelář na tom pracuje. Už jsme dostali odpověď od Parlamentního institutu. Nechali jsme si zanalyzovat legislativní stav v dalších zemích, teď jsem požádal ještě do toho zapracovat ten dánský model a máme v plánu předložit to během podzimu,“ řekl Okamura.
Zákon, který začal platit v Dánsku a zakázal zahalování tváře, považuje za správnou myšlenku i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Samozřejmě, my nejsme zvyklí se zahalovat,“ řekl iDNES.cz. Ještě než Bartošek a Okamura řekli, že takovou věc navrhnou křesťanští demokraté i SPD, Babiš na otázku, zda takový zákon vláda předloží, odvětil: „Můžeme to navrhnout.“
Souhlasíte, aby Česko zakázalo zahalování tváře na veřejnosti?
Pro je i lídr ČSSD Jan Hamáček. „Ano, jsem pro, aby zákaz zahalování obličeje na veřejnosti platil i v České republice. Budeme se o tom určitě v rámci vládní koalice bavit,“ sdělil iDNES.cz Hamáček.
Pro zákaz zahalování tváře je i předseda opozičního hnutí STAN Petr Gazdík. „Asi bych pro takový zákon ruku zvedl, i když si uvědomuji, že toto je na hraně mého přesvědčení o tom, jak má fungovat liberální stát. Navrhovat jej nebudu, myslím, že přesně toto je zákon, který by měla předložit vláda po diskusi se všemi parlamentními stranami,“ uvedl pro iDNES.cz Gazdík.
Nemyslím, že je nutné to předkládat, řekla Černochová
Zato podle ODS takový nový zákon zapotřebí není. „Oprošťuji se od náboženských symbolů. Pro policii v případě, že někdo někoho zbije v metru nebo napadne na ulici, tak je ztížena jeho identifikace, když má zahalenou tvář. Teď si ale skutečně nemyslím, že by to v České republice byla norma, která by se měla akutně překotně předkládat do Poslanecké sněmovny,“ řekla iDNES.cz poslankyně ODS Jana Černochová. Připomněla, že na demonstracích je to již nyní ošetřeno zákonem a platí na nich zákaz zahalování.
„Soukromě člověk ať je oblečený, jak chce,“ řekl iDNES.cz její kolega Václav Klaus mladší. „Něco jiného jsou státní úřady, školy, nemocnice. Jen když je nějaká demonstrace a útočí lidé na policisty, tak je asi ten zákaz na místě, aby mohli ty lidi identifikovat,“ řekl.
Zahalení nikábem z náboženských důvodů mu nevadí. „Tady je problém, když vám začnou vnucovat svůj styl života. To je ta reakce Dánů a těch dalších zemí, že už nevědí kudy kam, ale nevím čeho dosáhnou,“ řekl Klaus mladší.
Akutní potřebu přijetí zákazu zahalování tváře v Česku nevidí ani šéf poslaneckého klub TOP 09 Miroslav Kalousek.
Spor somálské dívky se zdravotnickou školou o hidžáb
Loni soudy zamítly požadavek somálské dívky, která se domáhala omluvy a 60 tisíc korun od pražské Střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit při vyučování muslimský šátek hidžáb. Spor se přesunul k Nejvyššímu soudu.
„To je škola, která měla zakázané jakékoli pokrývky hlavy. Bylo to pro česká děvčata, polská, rumunská, katarská, a domáhat se nějakého takového práva, to je setsakra rozdíl. Školy a úřady mají být sekulární, ale když si jde člověk koupit po ulici rohlíky, tak ať je vyhastrošenej, jak chce,“ řekl Klaus.
Dánský parlament zákon zakazující nošení burek a nikábů na veřejnosti schválil v květnu a platit začal ve středu. Země se tak připojila k Francii, Norsku, Nizozemsku či Rakousku, ale i Maroku. Tam všude zahalování obličeje zakázali v posledních letech.
Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti, byla v dubnu 2011 Francie. V roce 2016 se také ve Francii začaly objevovat zákazy nošení burkin, plavek, jimiž muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů. V některých městech to ale soud zrušil.
K tomu, zda by se mělo v Česku zakázat zahalování tváří, se v Rozstřelu vyjádřil orientalista Bronislav Ostřanský:
