Český zahrádkářský svaz chce, aby stát uznal zahrádkaření za veřejně prospěšnou činnost. Zákon má osadám zajistit větší právní jistotu, usnadnit jejich zakládání a získat náhradu při jejich rušení. Zahrádkáři by také měli možnost si pronajmout nebo koupit státní či obecní neobdělávanou půdu.
"Nemůžeme sice v zákoně přímo určovat ceny, ale chceme, aby to bylo finančně dostupnější, protože většina našich členů nejsou příliš majetní lidé," řekl iDNES.cz místopředseda svazu Josef Ernest.
Dříve hlavně zelenina, dnes stále více i oddechPrvní zahrádkářské osady se objevily na území dnešního Česka na přelomu 19. a 20. století. Většina dnes fungujících osad vznikla za komunismu. Celkový počet kolonií není znám, od roku 1989 ale klesá. Často totiž musejí ustupovat lukrativnější zástavbě. V Praze jich je podle předloňské studie Útvaru rozvoje hlavního města necelých 300 na souhrnné ploše 730 hektarů. Ne všechny však spadají pod zahrádkářský svaz. Zatímco za minulého režimu osady měly velký význam v pěstování vlastní zeleniny a ovoce, nyní už často slouží spíše k odpočinku a rekreaci. Objevuje se ale i kritika kvůli tomu, že jsou osady neprůchozí a uzavřené pro ostatní obyvatele. |
Návrh zákona mají zahrádkáři připravený. Chtějí jej ale ještě upravit v souvislosti s novým občanským zákoníkem. "Nepředpokládám, že se zákon předloží letos. Sněmovna bude řešit celou řadu jiných problémů, podstatně důležitějších pro chod státu, než je zahrádkářský zákon," uvedl pro iDNES.cz člen právní komise svazu Karel Láník. S Ernestem se shodují, že reálný je až příští rok.
Jeden z předkladatelů předchozích návrhů, šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, se další spolupráci nebrání. "Zatím jsem novou verzi neviděl. Zahrádkářství si ale vlastní zákon zasluhuje. I jako projev společenského uznání jejich činnosti, která je prospěšná pro životní prostředí i výchovu," řekl iDNES.cz místopředseda sněmovního zemědělského výboru.
Příznivci zahrádkaření podle něj často budovali kolonie na bývalých skládkách a dalších nekvalitních pozemcích, které dlouholetou prací zkultivovali, ale není jim to nijak kompenzováno. "Pokud by si to chtěli koupit, tak si to kupují jakoby podruhé, protože náklady, co do toho vložili, se jim nezapočítávají," doplnil poslanec.
Zahrádkáři v důvodové zprávě k návrhu uvádí, že přispívají k ochraně přírody, produkci potravin a podpoře zdravého životního stylu. Argumentují i tím, že podobnou normu mají všechny sousední státy, za vzor považují zejména německý zákon. Jejich materiál také přímo definuje, co je zahrádkaření a zahrádkářská osada, a stanovuje podmínky pro jejich zřizování.
Zákon je nadbytečný, shodl se dříve prezident s vládou
Svaz, který sdružuje téměř 170 tisíc lidí z osadních i přídomních zahrádek, se pokoušel zákon prosadit už dvakrát. Poprvé návrh ztroskotal v roce 2001 ve Sněmovně. Druhý pokus byl z pohledu zahrádkářů nadějnější. Zákon doputoval přes Parlament až k prezidentovi, Václav Klaus jej ale v červnu 2010 vetoval (více čtěte zde). Jelikož se v té době měnilo obsazení Sněmovny, poslanci jej už nestihli přehlasovat.
Klaus, stejně jako před ním vláda Mirka Topolánka, návrh označil za nadbytečný. "Zákon upravuje jednu z mnoha zájmových činností, kterou vůbec není nutno regulovat samostatnou právní normou. Platný právní řád obsahuje dostatečné právní nástroje pro fungování zahrádkářské činnosti," zdůvodnil tehdejší prezident své rozhodnutí.
V obou případech normu předložili zástupci ČSSD a KSČM (v druhém případě i s poslancem Strany zelených Přemyslem Rabasem). Pravicové strany naopak zákon odmítaly.
Zahrádkáři materiál po kritice přepracovali. "Dalo se to do souladu, aby to odpovídalo požadavkům vlády, která k tomu měla vážné připomínky. Také prošel připomínkovým řízením v rámci naší členské základny," podotkl Láník. Svaz chtěl zákon předložit už loni, nakonec se ale rozhodl počkat na novou Sněmovnu. Zatím ale nejde odhadnout, zda v ní bude mít větší šanci uspět.
